Dokončený kruh

Film vypovídá o životě ve válečném Sarajevu. Hlavní postavou je básník Hamza, který se utápí v alkoholu a je pronásledován neodbytnou touhou zabít sám sebe. Vztah s jeho ženou a dcerou je napjatý a chladný. Když opouštějí Sarajevo, Hamza to odmítne a zůstane v obléhaném městě.
Jeho osamělý život je narušen, když se do jeho domu vloupají dva váleční sirotci: devítiletý hluchoněmý Kerim a sedmiletý Adis, který se každou noc počurává, protže ho děsí výbuchy granátů. Hamza jim poskytne přístřeší a pomáhá jim hledat jejich tetu Aichu. Ta však uprchla do Německa. Hamza k chlapcům přilne, zvykají si na společný život a
navzájem si pomáhají přežít v obsazeném městě. Přestože nemají co jíst, ujmou se zraněného psa. Nakonec Hamza získává informace o Kerimově a Adisově tetě, a připravuje chlapce na odjezd do Hrasnice, odkud mají odjet do Německa. Chlapci nechtějí opustit Sarajevo, svou kamarádku Ali
ani svého vlčáka, ale poté, co granát zničí jejich byt, rozhodne se Hamza děti evakuovat. Odjíždí s nimi do dělící zóny a zůstává sám ve strachu, zdali se šťastně dostali na místo určení. Pokus o opuštění města však končí tragicky.

Dokončený kruh byl natočen v Sarajevu dva roky poté, co skončila válka. Je úplně oproštěný od politiky, vypráví jen lidský příběh. Na jeho scénáři spolupracoval Abdulah Sidran, Sarajevan duší a osudem (věnoval Sarajevu spoustu svých básní), který se dříve proslavil jako scenárista Kusturici (Vzpomínáš na Dolly Bell, Otec na služební cestě). Film je velmi osobní výpovědí o životě ve válečném Sarajevu, kronikou detailů každodenního života v něm, které pronikají přes setkání dvou sirotků se starším básníkem. Ten se jich ujme a učí je, jak ve městě přežít. Film je pozoruhodný svou humanistickou silou, niterným sdělením o právě prožité zkušenosti, ale přitom není přehnaně emocionálně vypjatý a vyvaruje se jakýchkoliv obvinění. Uchovává to, co válka chtěla zničit, bytostnou sarajevskou toleranci.
Febiofest 2004