Dobrodružství barona Prášila

Konec osmnáctého století. Doba rozumná. Středa. Ve městě obleženém Turky, předvádí divadelní společnost Henryho Salta výpravnou hru o úžasných dobrodružstvích barona Prášila, aniž kdokoli z přítomných tuší, že mu vbrzku bude dáno osobně poznat muže, jehož se tak neuměle snaží na jevišti zobrazit sám principál. Neboť baron Prášil, jehož neuvážená sázka kdysi onu krvavou válku s Turkem rozpoutala, cítí na prahu smrti povinnost ji ukončit a přinést světu mír. Potřebuje k tomu jen málo: důvěru, pochopení a pomoc obyvatel městečka…

Karl Friedrich Hieronymus baron von Münchhausen už dávno vešel do povědomí celého světa jako nespoutaný fantasta, jehož neuvěřitelná dobrodružství vždycky ohromovala a dodnes ohromují malé i velké čtenáře i filmové a televizní diváky. Je to ovšem skutečná historická postava. Žil v letech 1720–1797 a byl důstojníkem jezdectva ve službách Bedřicha Velikého. Účastnil se tažení proti švédskému králi i tureckých válek a po svém návratu do rodného Bodenwerderu se při večerních sedánkách nad punčem o všechna svá úžasná dobrodružství nezištně dělil se svými společníky, u nichž si tím ovšem vysloužit přezdívku „Lungenbaron“ – baron Prášil… Už v r. 1785 je vydal jeden z nich, Rudolf Erich Raspe, v Anglii knižně pod názvem „Vyprávění barona Münchhausena o jeho úžasných cestách a ruském tažení“, známý je i román Gottfrieda Augusta Bürgera. Nesčetněkrát byly také jeho hrdinské kousky převedeny na filmové plátno či televizní obrazovku – vzpomeňme např. jen Zemanův film Baron Prášil z r. 1961.

V „montypythonovském“ Terrym Gilliamovi nalezla tato látka tvůrce stejné krevní skupiny. Vznikla tak velkolepá podívaná s množstvím triků, pohádkově barvitých kulis a neskutečných postav. V jeho filmu si s chutí zahrála řada hvězd i ty nejdrobnější roličky (např. Sting tu ztělesnil téměř jednoslovnou epizodku hrdinného důstojníka.)

Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na čtyři Oscary (výprava, kostýmy, vizuální efekty, masky).

Zdroj: ČT

Baron Prášil z knihy německého spisovatele Gottfrieda Augusta Burgera (psali
jsme o ní u filmu Podivuhodná dobrodružství barona Prášila FP 1/81) je svobodným
cestovatelem po fantastických krajinách z rodu Gullivera, Sinbada či
Aladina. Ještě výrazněji než v podobných příbězích se však v jeho případě
akcentuje prvek vyprávění jako tvorby nových světů a dějů prostřednictvím
vypravěčovy nespoutané představivosti. Právě prvek vyprávění se stal výchozím
bodem originálního filmu režiséra Terryho Gilliama (např. Lupiči času, Král
rybář). Jeho Prášil je skutečným velkým vypravěčem, kterého dobrodružství
omlazuje a který se vzpírá i samotné smrti. Proti baronovi stojí racionalistický
svět " reality'', reprezentovaný především velitelem obleženého města, v jehož
divadle zestárlý dobrodruh vypráví zprvu nedůvěřivému publiku svá dobrodružství.
S dcerkou ředitele herecké společnosti Sally se Prášil vydává hledat své věrné
služebníky, kteří by svými kouzelnými schopnostmi mohli přispět k osvobození
města. Poutníci se dostávají na Měsíc, kde se setkají s bizarním královským párem,
do nitra Etny k božskému Vulkánoví, do velrybího žaludku... Dívenka musí
dobrodružstvím opojenému baronovi neustále připomínat smysl jejich cesty.
Konečné vítězství nakonec patří spíše principu svobodné fantazie než "skutečnému " Prášilovi, kterého hrdinská pompa může zabít... - Gilliam inscenuje velkolepou
podívanou s množstvím triků, pohádkově barvitých kulis a neskutečných postav.
Mísí groteskní a parodické nálady v hravém celku, okořeněném sarkasmem,
rozkoší z vyprávění i hluboce humanistickým apelem proti démonu ničivého
racionalismu, provokujícímu chladnokrevně "řízenou" válku. - Nákladný
projekt se pro svou originální vyprávěcí strukturu s množstvím citací a aluzí ve
své době nesetkal s jednoznačným přijetím publika; je však svébytnou, inteligentně
poučenou podívanou, jejímuž vizuálnímu bohatství však médium videa příliš
nesvědčí.
-ap- Filmový přehled 1994/2/11

Kdo to vlastně je? Lhář? Darebák či podvodník? Šílenec? Nebo snad ten nejúžasnější superhrdina, který se kdy postavil neporazitelné přesile a nepřízní osudu zvítězil? Osedlal si dělovou kouli a létal s ní povětřím, skolil tříhlavého ptáka Noha, vydal se na pouť k Měsíci, a to vše ještě před snídaní.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Tento film inspirovaný knihou R. E. Raspeho z roku 1785 je skutečnou pastvou pro oči, uši a mysl. Příběh začíná v 18. století v malém městečku, které je neustále okupováno Turky, a kde hraje malá herecká společnost na zakázku pro ministra války a jeho přátele hru o fiktivních dobrodružstvích Barona Prášila. Během představení však do sálu vstoupí starý voják tvrdící o sobě, že je pravým Baronem Prášilem. Tento Baron Prášil pak začne předváděnou hru uvádět na správnou míru. Vyprávění Barona Prášila tak spojuje jednotlivá pozoruhodná dobrodružství, která Baron prožil společně se svými kamarády. V nádherné výpravě a s použitím filmových triků se tak vypravíme horkovzdušným balónem na Měsíc, ocitneme se v žaludku mořské obludy nebo poznáme stromy okurkovníky a vínová moře.
I přes obrovské problémy (organizační, finanční i časové), které provázely natáčení, se Gilliamovi podařilo vytvořit nádherné dílo. Film je plný neskutečných scenérií, kostýmů, speciálních efektů a i přes svůj smysl pro detail ponechává prostor pro divákovu fantazii. Za zmínku stojí, že Terryho Gilliama přivedla k tomuto tématu také zdařilá Zemanova verze Barona Prášila z roku 1962. Srovnání obou verzí bude jistě zajímavým zážitkem.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Zestárlý baron Prášil se setkává již s legendou o sobě samém - a nedůvěřivému publiku začne vyprávět o svých skutečných příhodách. Zasahuje do války s Turky, ocitá se v břiše velryby i na Měsíci. Režisér Terry Gilliam, jeden z Monty Pythonů, posunul vyprávění k bizarnosti, která proniká do velkolepé výpravy, vnáší deziluzivní prvky, l baron Prášil se může ocitnou v situaci, kde se cítí bezmocný. Je zdůrazněn střet mezi rozletem fantazie a racionalistickým světem, kde vyprchala láska. Film se setkal s rozporuplným přijetím, vyčítala se mu zejména kolísavá inscenační úroveň, ale své příznivce si jistě najde.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola