Do zubů a do srdíčka

V Olomouci
Tak tenhle film se   částečně točil v   Olomouci.Pamatuju si jak se   scény točily u nás ve   škole-Hálkova 4.Vcelku   sranda,...Jinak film je vcelku   dobrej,ale občas má hluchá   místa.Herci jsou Ok.Hlavně   Klára P.V Tv ho ale moc   často nedávají,..škoda.

Průměrná komedie z období   dospívajících školáků   jejich problémů a prvních   lásek,přehlédnutelný film   s průměrným příběhem a   občas nudnými scénami.

Bohužel zde opět došlo ke   srážce kvalitní knižní   předlohy s otřesným   filmovým zpracováním.   Zatímco kniha poutavě   vypráví zajímavý příběh   lovosických deváťáků z   počátku 80. let, film je   nesourodým slepencem   podivných a stěží   uvěřitelných zážitků   několika prazvláštních   postav. Nepovedlo se.

O co v tom filmu vlastně   opravdu jde, jsem částečně   pochopil až zpětně   přečtením poněkud   nepřesné a stručné anotace   – a ještě k tomu špatně.   Nepochopil jsem totiž jeho   účel a celkové vyznění.   Dva spolužáci, dříve   kamarádi, se nesnášejí   kvůli odlišným zájmům   (jeden se zajímá o bojový   sport, druhý o hudbu) a   sociálním poměrům (jeden   je z bohaté rodiny, druhý z   chudší). Ale že by v jejich   rivalitě hrála hlavní roli   jedna jejich spolužákyně,   to je dost sporné. Ani jeden   z nich o ni neusiluje, ona   odmítá každého. O lásku,   o sex zde nejde vůbec – viz   scénu z mejdanu, kde se   všechny děti svléknou   donaha, ale záhy se zase   obléknou, protože se jedno   před druhým stydí a je jim   to trapné. Tvůrci vůbec   chtěli zřejmě ukázat, že   školní děti mají na   takové věci ještě času   dost. Ovšem mravní smysl   nebo účel toho všeho? Snad   to, že lidé odlišných   zájmů a odlišných   sociálních poměrů mohou   být přesto přáteli. Dost   pochybné. Oba bývalé   kamarády dosti neústrojně   opět spřátelí až úraz   spolužáka, který je   přítomen jejich hazardnímu   nočnímu závodu na římse   polorozpadlého baráku. Dost   nerealistické. Děj je   nezáživný a málo   výrazný. Tím trapněji a   nadbytečněji vyznívá i   několikerý slabý pokus   oživit jej holými zadky. Jde   o jakýsi mdlý příběh o   dětech a zřejmě i pro   děti, jimž to možná takhle   špatně stačí. Obraz je   často roztřesený a   „plave“, poněvadž je   natáčen ruční kamerou.   Zvuk je málo zřetelný,   některým replikám není v   důsledku toho a v důsledku   špatné dikce „herců“   rozumět. V podobných   případech a u podobných   žánrů, to jest například   v televizních reportážích,   bývá zvykem duplikovat   nezřetelný hlas alespoň   titulky. Zde chybějí,   protože se prý jedná o   český hraný film. Chybějí   však také kvalitní   studiové postsynchrony, aby   to byl vskutku film, a ne   reportáž. Líbilo se mi   pouze, jak jedna z postav   říkala všem masným   výrobkům „smrtelně   jedovaté“: smrtelně   jedovatá tlačenka, smrtelně   jedovaté buřty, párky... To   jediné snad bylo trochu   zábavné a originální.   Zjevná, stejně jako marná   snaha tvůrců dostat na   plátno nějaké smysluplné   ponaučení mládeži – nebo   dát vůbec filmu nějaký   smysl – byla zmatečná.   Označení „komedie“ je   omylem.