Dej si pozor, La Toure!

I když vévoda de Saint - Sever se nejdříve   zachová k Henrimu La Tourovi špatně, prožene   jej uličkou hanby,kde schytá pěkných ran přes   záda. Ten se po výprasku rozhodne, že v   ležení,ukradne Marii Terezii zástavu a u krále   Ludvíka XV si získá obdiv, za což jej   povýší na rytíře. Tajemník Péroque vévodu   zezadu zákeřně zavraždí a svede čin na   komedianta La Toura.Vévoda než zemře, svěří   La Tourovi tajemství, požádá jej, aby v   Paříži našel jeho dcéru Antoinette, které   celý svůj majetek odkazuje. Zmizení La Toura   napovídá, že on je skutečným vrahem vévody,   je odsouzen k trestu smrti,v nepřítomnosti a je   na něj vyhlášená odměna.Ten v Paříži   vypátrá vévody dcéru, která v hospodě dělá   služku a o svém původu nemá ponětí.Tu ale   Péroque pomocí markýze unese a ta je na cestě   do La Rochelle, potom ji čeká dlouhá cesta do   Ameriky. Ale jsou tu herci, kteří jsou proti.   Vévodkyni Antoinette de Saint - Sever vede   další cesta do Versaill, ke králi. Herečka   Cathia Caro není tolik šmrncovní jako Nadja   Tiller nebo Eleonora Rossi Drago...

toaneta
Tak trochu slabší Hrbáč na jiný způsob.   Hrdina je kočovný komediat, král ho povýší   na rytíře, slíbí bohatému vévodovi před   smrtí zachránit jeho dceru , která pracuje v   Paříži jako služka. Musí čelit intrikám   padoucha, ten nesmí chybět. Nakonec to ale   dobře dopadne a dcera vévody se do hrdiny   zamiluje a dá přednost životu po jeho boku v   kočovné společnosti herců. Další oddechová   rytírna, kde dobro a spravedlnost zvítězí nad   zlem.

Po delší době jsem si oživil tenhle film a   tentokrát mě zaujalo, jak úsměvně je v daném   žánru dokazování identity osob, kdy jeden   druhému řekne, že třetí se jmenuje XY a bez   fotek a dokladů nutno spoléhat pouze na   "čestné slovo" - viz například   rozhovor: "Filipova dcera je vězněna tady   dole v kobce." - "Tomu nemohu   uvěřit." - "Pojďte se mnou a   uvidíte", no co je toto za průkazní   materiál?:-) Úsměvná je i vsuvka s Marií   Terezií, o níž je známo, že se šestnácti   dětma byla dvacet let permanentně těhotná ve   Vídni, zatímco tady z ní udělali šviháckou   vojandu v polním ležení. Nicméně, přes tyto   a další výhrady (ech, do Maraise se zamiluje   dívenka o třicet let mladší?... pedofil   jeden!) se mi tohle prostě líbí, má to spád.

Skoro jako pohádka. Kouzelná doba a v ní   najednou Jean Marais, to je přesně film na   nedělní podvečer a venku sníh a fujavice. Ten   film má úžasnou energii.