Dcery Eviny

"Dcery Eviny" byl film firmy Déglové a za tímto lákavým titulem vězel příběh jednoduchý a průhledný. Do lehkomyslné tanečnice Niny Lavalové se zamiluje malíř Romain, který pro ni opustil svoji matku a milenku. Také tanečnice v jeho případě bere lásku na citlivější vážky než je jejím zvykem, ale pak se bez ohledu na malířovu matku a na jeho děvče rozhodne, že se ho vzdá a uváže si na krk starého barona Bihla.

Libreto tehdy napsal dr. J. S. Kolár, ovšem nešlo zjistit, zda byl v plném rozsahu zodpovědný za tuto historii hodnou pera Eugenie Marlittové a postrádající jakoukoliv psychologii a hloubku, poněvadž mu v Německu, kde se natáčely interiéry filmu, hodně libreto předělali. Buď jak buď, tak si tenkrát asi těžko někdo představoval "zmezinárodnění" českého filmu a nemohlo být ani omluvou, že také i jinde se vyráběly filmy ze slabých libret.

Film režíroval Karel Lamač. Až na vleklost některých scén byla jeho režie přijatelná a uplatnil několik dobrých nápadů. Ovšem, světoborné to moc nebylo a na každém metru byly vidět americké vzory. Hrál malíře Romaina a to svým obvyklým způsobem. Jeho partnerka Anny Ondráková sice také žila z amerických vzorů, ale její epigonství bylo dokonalé a její hra měla skutečnou mezinárodní úroveň. Ostatní herci byli průměrní. Hellerova kamera byla dobrá, pokusy o fotomontáže však selhaly.

Malíř Rudolf Romain, který je zasnouben s Marii Santovou, se zamiluje do tanečnice Niny Lavalové. Tu miluje také mladý baron Hanuš Stetten. Jeho sestra však této lásce nepřeje a chce bratrovi dokázat, že tanečnice má více milenců. Nina se snaží uniknout nepříjemnostem a odjíždí proto s Rudolfem k moři. Detektiv, najatý Hanušovou sestrou, je vypátrá a pošle kompromitující fotografii do Prahy. Žárlivec Hanuš pak přinutí po vzrušeném výstupu Ninu k návratu domů. Nina se dozví, že Rudolfova matka onemocněla proto, že Rudolf opustil Marii. Uvědomí si, že se nehodí za Rudolfovu ženu, a přemluví malíře, aby se vrátil k Marii. Sama na lásku rezignuje a přijme nabídku ke sňatku barona Bihla, který se jí již dlouho dvořil.

I. unikátní kopie filmu je uložena v berlínském archivu.
Jan S. Kolár nesouhlasil s odlehčeným pojetím svého námětu a nepřál si být uváděn jako jeho autor. Výsledná podoba filmu byla zřejmě výrazně ovlivněna německým produkčním partnerem. V tomtéž roce stihl velmi zaměstnaný Karel Lamač natočit ještě obdobně módněkosmopolitní drama Hřích - také v česko-německé koprodukci.

ZDROJ: Český hraný film I.