Chodba šoků

Johnny Barret se nechá zavřít v psychiatrickém ústavu, aby napsal reportáž o vraždě, která se právě zde odehrála. V uzavřeném světě ústavu se odehrávají nejpalčivější problémy celé Ameriky, od rasismu přes nedostatečné vzdělání až po hrůzu z atomové války. Johnny Barret najde vraha, ale jeho zahubí strašlivě ubíjející všední život psychiatrického ústavu.

Na námět Fritze Langa natočil režisér Samuel Fuller pozoruhodný psychothriller, který upevňuje jeho kultovní postavení a to hlavně v Evropě.

Novinář se po získání Pulitzerovy ceny zavázal k dobrovolnému pobytu v psychiatrické léčebně, aby vyřešil podivnou a nejasnou vraždu...

V roce 1963 uzavřel Samuel Fuller smlouvu s produkční společností Fromkess & Firks Productions, pro niž napsal a režíroval Chodbu šoků a Nahý polibek – dva výrazně pochmurné tituly, do nichž se otisklo vizuální mistrovství kameramana Stanleyho Corteze a kde hlavní ženské úlohy sehrála herečka Constance Towers. Ve své době se oba snímky dočkaly rozpačitého přijetí, ale s postupem času jejich kultovní status nabýval na síle. Při sledování příběhu o novináři, který se ve snaze objasnit nevyjasněnou vraždu a získat tak Pulitzerovu cenu nechal dobrovolně zavřít za mříže psychiatrické léčebny s fingovanou nemocí, dodnes mrazí v zádech. Johnny Barrett, typický Fullerův hrdina poháněný posedlostí, je inspirován postavou novinářky Nellie Bly, jež v roce 1887 předstírala duševní chorobu, aby mohla vynést na veřejnost skandální odhalení o psychiatrické léčebně na Blackwell’s Island.

Jana Bébarová - Noir Film Festival

Na konci 40. let napsal Sam Fuller scénář pro Fritze Langa nazvaný Straitjacket. K jeho realizaci sice nedošlo, samotný Fuller jej ovšem na začátku 60. let vytáhl ze šuplíku, aktualizoval a natočil pod dnes už kultovním názvem. Galerii charizmatických Fullerových hrdinů, s nimiž není snadné se identifikovat, zde obohatil třicátník Johnny Barrett. Ambiciózní rtuťovitý novinář předstírá za asistence přítelkyně sexuální úchylku, přes níž se chce dostat do psychiatrické léčebny. Před časem tam totiž byl zavražděn jeden z pacientů a Johnny už se vidí, jak za usvědčení pachatele prostřednictvím reportáže přebírá Pulitzerovu cenu. Hranice mezi fingovanou aberací a skutečným Johnnyho psychickým stavem se však pod vlivem prostředí blázince postupně začíná stírat. Fuller vysílá Johnnyho do izolovaného teritoria, jež používá k metaforickému vyjádření stavu americké společnosti na začátku 60. let. Psychická nestabilita, rasismus, vlastenectví, jaderná hrozba nebo sexuální perverze jsou témata, která Fuller zpracoval poněkud neobvyklým způsobem. Na pomoc si přizval vynikajícího kameramana Stanleyho Corteze (Skvělí Ambersonové nebo Lovcova noc), který podpořil vyhrocenou expresivitu filmu důsledným používáním jediného zdroje světla v každé scéně.

MFF Karlovy Vary 2011