Černý Petr

Do prodejny smíšeného zboží nastupuje nový prodavač Petr. Vedoucí mu dá za úkol hlídat zboží, a tak Petr poslušně hlídá. Pak se mu zdá, že jeden pán něco ukradl. Řekne to jedné z prodavaček a ona jej za tím pánem pošle. Petr jej tedy sleduje, do krámu se již nevrátí a dostane za to doma patřičně vyčiněno. U koupání se Petr baví s Pavlou, když sem přijdou dva kluci. Je to Čenda Semerád s kamarádem. Trošku se dostanou do sporu, když kamarádovi rupne guma u trenýrek. Pak se setkají i na taneční zábavě, kde se Čeňkovi nelíbí Petrova reakce na pozdrav „Ahóóój“. Na zábavě je vůbec veselo a Petrův návrat se neodehraje v poklidu. Maminka jej vyslýchá, otec také a Petr nějak moc nereaguje. Opět se sejde s Pavlou, a také se mu pak opět zdá, že viděl při krádeži jednu paní. Doma opět probíhá výslech, když sem přichází Čeněk vrátit na taneční zábavě zapůjčených dvacet korun…

Pronikavá psychologická a sociologická generační studie skládá mozaiku drobných, zdánlivě bezvýznamných událostí v životě šestnáctiletého učně, to vše s komediálním nadhledem a porozuměním pro svět otců i synů té doby. Film, který autenticky zobrazuje hledání mladých lidí i generační odcizení, v podtextu odhaluje pokleslost poměrů poznačených provinčností a frázovitostí.
*****
Tvůrci se zcela podřídili naturelu protagonistů (excelují tu kapelník kolínské dechovky Jan Vostrčil, známy z dalších vynikajících filmů, a posluchač DAMU Vladimír Pucholt), dialogy tak vyvolávají dojem magnetofonového záznamu autentických rozhovorů. Dobromyslné kázání pedantského otce vyznívá jako řetěz zoufale neúčinných frází, které namísto důvěry vytvářejí vakuum vzájemného nepochopení. Scény s Petrem, Pavlou a oběma zednickými učni mají charakter líbezných ilustrací pubertálních nejistot a exhibicí. Nezapomenutelný je dětinský spor okolo pozdravu "Ahoj!". Kresba života malého českého člověka v jeho uzavřeném světě, film o dvojí morálce (Petr nastoupí do samoobsluhy jako prodavač, aby se od vedoucího dozvěděl, že jeho hlavní úlohou bude hlídat zákazníky), zábavná metafora o úskalích vstupu do života, ale i společenská alegorie. První Formanův velký film se vyznačuje uvolněností a lehkostí. Kultura obrazu a úspornost vyjádření se markantně projevují například v klíčové sekvencí sobotní tancovačky, ve které se několik dějových epizod proplétá s dokumentárně laděnými pohledy, dokreslujícími atmosféru zábavy (doba mody twistu a semaforských písniček) a typologii postav. Mimochodem, kuchyně a taneční sál jsou dvě prostředí příznačná pro Formanovy české filmy vůbec.

Autor/Zdroj: /Popis


Několik dnů ze života šestnáctiletého Petra, který je na učňovské praxi v samoobsluze potravin. Nechápe smysl své práce ani otcovy výchovné lekce.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Pronikavá psychologická a sociologická generační studie skládá mozaiku drobných, zdánlivě bezvýznamných událostí v životě šestnáctiletého učně, to vše s komediálním nadhledem a porozuměním pro svět otců i synů té doby. Film, který autenticky zobrazuje hledání mladých lidí i generační odcizení, v podtextu odhaluje pokleslost poměrů poznačených provinčností a frázovitostí.
*****
Tvůrci se zcela podřídili naturelu protagonistů (excelují tu kapelník kolínské dechovky Jan Vostrčil, známy z dalších vynikajících filmů, a posluchač DAMU Vladimír Pucholt), dialogy tak vyvolávají dojem magnetofonového záznamu autentických rozhovorů. Dobromyslné kázání pedantského otce vyznívá jako řetěz zoufale neúčinných frází, které namísto důvěry vytvářejí vakuum vzájemného nepochopení. Scény s Petrem, Pavlou a oběma zednickými učni mají charakter líbezných ilustrací pubertálních nejistot a exhibicí. Nezapomenutelný je dětinský spor okolo pozdravu "Ahoj!". Kresba života malého českého člověka v jeho uzavřeném světě, film o dvojí morálce (Petr nastoupí do samoobsluhy jako prodavač, aby se od vedoucího dozvěděl, že jeho hlavní úlohou bude hlídat zákazníky), zábavná metafora o úskalích vstupu do života, ale i společenská alegorie. První Formanův velký film se vyznačuje uvolněností a lehkostí. Kultura obrazu a úspornost vyjádření se markantně projevují například v klíčové sekvencí sobotní tancovačky, ve které se několik dějových epizod proplétá s dokumentárně laděnými pohledy, dokreslujícími atmosféru zábavy (doba mody twistu a semaforských písniček) a typologii postav. Mimochodem, kuchyně a taneční sál jsou dvě prostředí příznačná pro Formanovy české filmy vůbec.
28.Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola


Pronikavá psychologická a sociologická generační studie s komediálním nadhledem a porozuměním pro svět otců a synů oné doby je mozaikou drobných, zdánlivě bezvýznamných událostí v životě šestnáctiletého učně. Tvůrci se naprosto podřídili naturelu protagonistů, dialogy tak vyvolávají dojem záznamu autentických rozhovorů. Dobromyslná kázání pedantského otce vyznívají jako řetěz zoufale neúčinných frází, které namísto důvěry vyvolávají vakuum vzájemného nepochopení. Scény s Petrem, Pavlou a oběma zednickými učni mají charakter ilustrací pubertálních nejistot a exhibicí. Nezapomenutelný je dětinský spor kolem pozdravu „Ahój!“ Kresba života „malého českého člověka“ v jeho uzavřeném světě, film o dvojí morálce (Petr nastoupí do samoobsluhy jako prodavač, aby se od vedoucího dozvěděl, že jeho hlavním úkolem bude hlídat zákazníky), zábavná metafora o úskalích vstupu do života, ale i společenská alegorie. První velký Formanův film se vyznačuje uvolněností a lehkostí. Kultura obrazu a vyjadřovací úspornost se markantně projevují např. v klíčové sekvenci sobotní tancovačky, ve které se několik dějových epizod proplétá s dokumentárně laděnými pohledy dokreslujícími atmosféru „zábavy“ a typologii postav. Film autenticky zobrazuje hledání mladých lidí a generačně odcizení, odhaluje v podtextu pokleslost poměrů poznamenaných provinčností a frázovitostí. (zdroj: www.artfilm.cz)

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Po prvotině Konkurs připravil režisér Miloš Forman s tehdejšími spolupracovníky Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem mezigenerační komedii Černý Petr. Již v době svého uvedení zaujala autentickou atmosférou všedních dní obyčejných lidí na maloměstě, bezprostředností, nestylizovanými dialogy, zdánlivou improvizací a přirozenou hrou neherců (zejména Ladislava Jakima a Jana Vostrčila). Přitom byla natočena podle daného scénáře. – Mladičký učeň Petr má v samoobsluze hlídat případné zloděje, což znesnadňuje jeho nesmělost. Zároveň se musí potýkat s nepochopením přísného staromilského otce a s jeho výchovnými proslovy, s láskou ke studentce Pavle a s výpady přihlouplého zednického učně Čendy. Film i dnes zaujme jako humorná a ironická psychologická a sociologická studie o nepochopení a rozporech rodičů a dětí, respektive dospělých a dospívající mládeže, jež je stále platná. – Snímek (natočený od července do poloviny září 1963) byl po svém uvedení roku 1964 vřele přijat diváky i kritikou a mimo domácího uznání získal též ceny na světových festivalech. Podruhé byl do distribuce nasazen v říjnu 1987. V roce 2017 jej Národní filmový archiv v pražském studiu Cinepost Barrandov za finanční podpory Středočeského kraje a města Kolín digitálně restauroval a v září téhož roku vrátil do kinodistribuce. Nové premiéry se uskutečnily 13. září 2017 v pražském kině Lucerna a následující den v Kině 99 v Kolíně. Současně byl 4. září 2017 představen na 74. MFF Benátky 2017 v sekci Venice Classics. – Obraz byl digitalizován z originálního negativu a zvuk z duplikačního pozitivu (z něhož byly doplněny i chybějící části z obrazového negativu). Pro představení digitalizovaného díla je možné získat i anglické podtitulky a uspořádat krátkou přednášku/prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami.

Zdroj: NFA / –jl–

Komedie zachycující několik všedních dnů učně v samoobsluze s potravinami.

Autor/Zdroj: /Cinema