Cech panen kutnohorských

POZOR SPOILER

V Horách Kutných se snižují platy všem dělníkům vyrábějícím mince i havířům. Jeden z havířů, Jakub, začíná se bouřiti a je biřici jat. Zrovna v tomto okamžiku přibývá sem pan Dačický z Heslova. Z toho mají místní dámy radost obrovskou, leč mužové jejich jsou spíše ke vzteku náchylní. Pán z Heslova je vůbec ku protivenství, neb hodně pije, a večer táhne se z mázhausu s krásnou děvou Rozinou, jež ostatní „urozené“ dámy helmbrechtnicí nazývají. A chtějí ji na pranýř pohnati. Pana Mikuláše Dačického navštíví též Žofka - manželka místního nákladníka Třísky. Je však Dačickým odmrštěna a cestou domů potká jiného galána, Wolframa zvaného. Přebude tedy u něj, ovšem zde si s ním krejzl zamění a domů přijde v jeho. Tříska je již zpraven sousedkou pomlouvačnou, že jeho paní uviděna v okně Dačického byla. Tříska, domnívaje se, že krejzl jest jeho, běží žalovati k šepmistrům. Dačický zde zrovna je, neb se za havíře Jakuba slovem pral. Je Třískou nařčen, ale naštěstí jej dcera krejčího Alžběta zachrání, když okruží Žofčina milce, pana Wolframa, šepmistrům pošle. Rozina vedena jest na pranýř, když ji předtím páni přemluvili. Kat je však podplacen a rány jen naznačuje. Pán z Heslova napíše několik škartic, které jsou přibity na dveře konšelům. V nich označuje Davida Wolframa jako škůdce. Za to je večer napaden a opět Alžbětou zachráněn. V otázce lásky se však nemohou shodnouti a Mikuláš opět řádí v mázhausu. Zde přijde s kumpány na veselost nevídanou, strčiti jednoho opilého k někomu do postele. Pak je v hospodě vyprovokován a poté k právu povolán. Jen proto, že kouřil dýmku, je z čarodějnictví nařčen a končí před císařem samotným. Ten jest milostiv k jeho osobě. Ale jakmile se navrátí domů, dovídá se u šibenice, že tato jest pro Jakuba schystána. To nemůže Mikuláše nechati chladným a spěchá za svými kumpány, aby tomu společně zabránili. Ale málo času jest, a peněz také. Proto je třeba vyhráti sázku o políbení, a to na veřejnosti. Jenže poté když toto vykoná, je Dačický opět jat. Popravní průvod je již na cestě…

V roce 1590 je Kutná Hora významným a bohatým městem. Doluje se zde stříbro, razí mince a je tu sídlo nejvyššího mincmistra. Touha po zisku sem však přilákala také mnoho cizáků a podvodníků. Jejich podvody snižují výnosy dolů a úsporná opatření jdou na úkor havířů. Když se proti tomu havíř Jakub veřejně ohradí, je zatčen a odsouzen k smrti. Do města přijíždí rytíř Mikuláš Dačický, vzdělaný muž a básník, ale také velký hýřil a milovník krásných žen. Alchymista Wolfram pod záminkou výroby velkého množství stříbra láká z konšelů peníze. Mikuláš burcuje poctivé občany, aby vyhnali zloděje a přivandrovalce. Konšelé, kteří se bojí o ctnost svých žen a dcer, toho využijí a obviní Dačického u císaře z čarodějnictví. Rudolf II. však Mikuláše přijme vlídně a dá mu propouštěcí glejt. Dačický se vrací z Prahy právě včas, aby zachránil život havíři Jakubovi a odhalil Wolframa jako podvodníka, který se s vylákanými penězi chystal uprchnout.
NfA, Český hraný film 1898 - 1970

Historická komedie o pověstném renesančním frejíři a dalších obyvatelích královského horního města. Motivy Stroupežnického divadelních aktovek Paní mincmistrová a Zvíkovský rarášek přepsal Z. Štěpánek, který si Mikuláše Dačického zahrál s úspěchem i v ND. Filmovému zpracování byla v určitých obdobích vytýkána příliš zjevná poplatnost zahraničním (zejména francouzským ) vzorům a tím i nedostatečná národní osobitost. Film však i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo.

Březina Václav/Lexikon českého filmu

Otakar Vávra natočil v roce 1938 výpravnou historickou veselohru Cech panen kutnohorských o příhodách rozverného rytíře Mikuláše Dačického z Heslova. Zdeněk Štěpánek, který nejen vytvořil hlavní roli, ale podílel se na námětu a scénáři, vzpomíná: "Při natáčení Panenství se mi Vávra zmínil, že hledá libreto pro nějakou veselou historickou fresku. Vzpomněl jsem si na zajímavou postavu našeho znamenitého frejíře, fechtýře a básníka Mikuláše Dačického z Heslova, tak jak nám ji neméně znamenitě zachoval Stroupežnický ve svých aktovkách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Začal jsem honem shánět historický materiál, hlavně Dačického vlastní spisy, Prostopravdu a vše, co se týkalo jeho života, osudů a doby. Sehnal jsem toho tolik, že by z toho byl pořádný tlustospis. Práce mi šla rychle od ruky, psal jsem hlavně v noci a brzy jsem Vávrovi předal návrh scénáře. Vávra byl spokojen, začal psát technický scénář a brzy se začalo točit. Film byl na tehdejší poměry velmi nákladný a jedině zkrácení natáčecí doby v ateliérech by mohlo znamenat úsporu, protože ateliéry byly velmi drahé. Vávra dokázal natočit tento na tehdejší poměry velkofilm v rekordním čase - za 19 dní...." Mikuláš Dačický z Heslova znamenal pro Zdeňka Štěpánka, který byl v té době ve vynikající formě a postavu zahrál přímo brilantním způsobem, obrovský úspěch u publika i u náročné kritiky. Vedle něho si zahrála plejáda výborných herců - např. Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Jiřina Šejbalová, František Smolík, Hana Vítová a Adina Mandlová. Film i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo.

Historická komedie o pověstném středověkém frejířovi Mikuláši Dačickém z Heslova a dalších vážených obyvatelích královského horního města. Volně na motivy divadelních aktovek Ladislava Stroupěžnického.
Cinema