Obsah filmu Caesar musí zemřít
Významní italští tvůrci bratři Tavianiové se ve svém zatím posledním snímku vydali do Rebibbie, římské věznice se zpřísněnou ostrahou. Vězni, odpykávající si zde své tresty, se zpravidla dopustili těžkých zločinů, často ve spolčení s mafií – najdeme zde nájemné vrahy, překupníky a členy gangů. Muži si tu zpravidla odpykávají desítky let, trest doživotí není žádnou výjimkou. V tomto prostředí vzniká nastudování klasické Shakespearovy tragédie Julius Caesar. Pro vězně je „divadelní kroužek“ zpočátku jen způsobem, jak zabít čas, s hlubším proniknutím do textu se ale stále výrazněji projevuje jeho nadčasovost: intriky, mocenská rozhodnutí a...
Významní italští tvůrci bratři Tavianiové se ve svém zatím posledním snímku vydali do Rebibbie, římské věznice se zpřísněnou ostrahou. Vězni, odpykávající si zde své tresty, se zpravidla dopustili těžkých zločinů, často ve spolčení s mafií – najdeme zde nájemné vrahy, překupníky a členy gangů. Muži si tu zpravidla odpykávají desítky let, trest doživotí není žádnou výjimkou. V tomto prostředí vzniká nastudování klasické Shakespearovy tragédie Julius Caesar. Pro vězně je „divadelní kroužek“ zpočátku jen způsobem, jak zabít čas, s hlubším proniknutím do textu se ale stále výrazněji projevuje jeho nadčasovost: intriky, mocenská rozhodnutí a zkoušky loajality uvnitř věznice si se starým Římem nijak nezadají.
Černobílý, minimalisticky nasnímaný film se kromě řady domácích ocenění a triumfu na filmovém festivalu v Berlíně stal i italským zástupcem v oscarovém klání roku 2013. Stylově se pohybuje na pomezí dokudramatu, ve kterém reální vězni zprostředkovávají svými hereckými výkony katarzi a radost publiku zvnějšku, než se za nimi opět zaklapnou dveře cel. Mimo originálního nastudování klasického dramatu nabízí film i zamyšlení nad údělem člověka, kterého společnost již odepsala, ale který má schopnost jí ještě něco přinést.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (5)
Související odkaz
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 1.9.2015
Velmi impozantní dílo názorně představující co že je to tzv. živé divadlo. Snímek byl natáčený v římské věznici Rebibbia s nejtěžšími zločinci a co je překvapení, také s nimi. Snímek sleduje vznik zkráceného představení Shakespearova Julia Caesara a to od castingu až po závěrečný aplaus na divadelních prknech. Vězňové zkoušejí a doslova se vžívají do svých rolí. Vnímají daný text a my vidíme, jak odehrávají části hry na všech možných místech věznice. Vzhledem k tomu, že tu nejsou žádní skuteční herci, dalo by se i říci, že se vlastně jedná něco jako o takový dokument. To je však narušeno velmi citelnou statickou kamerou, kde dominuje syrový a velmi kontrastní černobílí obraz. Trochu je to i takový sociální průzkum, kdy máme možnost sledovat reakce vězňů a vliv daného textu na ně. Příběh o krvavé moci, spiknutí a jisté chápání cti. Nemá to z vězni něco společného? Závěrečná věta v cele jednoho z nich jen dokazuje pochopení stavu věci. Ano, jde tu poměrně o filozofování, což mnozí budou mít dost velkou potíž pochopit. Uvědomění si toho, že člověk může být vězněm svých představ, tužeb, ideálů aspirací, že může uvěznit i sám sebe, je velmi vzácný jev a jak jinak to člověku a zvlášť trestanci osvětlit, než danou hrou, kterou si sám prožije. I to, že dějství může platit jak pro mocné Římany dávných dob, tak i pro ty současné. Pícha a zbavení moci. Co dodat. Tento snímek opravdu není pro každého, ale kdo ho shlédne a pochopí, snad mu navodí touhu si onu hru celou přečíst.