Bůh je velký - já ne

Pobavil jsem se dobře.   Vtipné dialogy, hlavně při   návštěvách u rodičů   hlavní hrdinky a přítele   Francoise. Téma   náboženství je nám,   většinou bez vyznání,   trochu vzdálené, ale ve   většině dalších států   je to jinak. Samozřejmě   Audrey Taotou nádherná,   důstojná nástupkyně hvězd   francouzského filmu. Jen   její krásné oči, které   tvoří téměř třetinu   obličeje. A v roli její   matky Catherine Jacob,   rovněž perfektní. Chtěl   bych je mít doma obě, ale   musely by být hluchoněmé.

Vážně netuším, co si o   tomhle filmu mám myslet.   Základní námět mohl být   zajímavý, ale výsledek je   skoro nekoukatelný. Hlavní   hrdinka, typická západní   duchovní hledačka, se   seznámí se židovským   veterinářem a to ji přivede   k nadšení pro judaismus.   Začne se učit hebrejsky atd.   a také otravovat svým   nadšením svého přítele.   Ten tím není nijak zvlášť   nadšený, vlastně mu trochu   vadí, že mu jeho   přítelkyně připomíná,   že je Žid, i když   nepraktikující. Mohlo to   být vtipné, ale příběh   vůbec nedrží pohromadě a   záhy se rozpadá na rádoby   humorné epizody. K tomu   připočtu špatné dialogy a   dílo je hotovo.

Taková dobře zakomponovaná   romantika, z toho plyne že se   na s vypnutým mozkem celkem   dobře dívá, Tatou je tady   ještě taková malá   holčina, přesně tak ji mám   nejraději...