Brankář bydlí v naší ulici

Jako sportovní antitalent   nemám rád filmy o jakémkoli   sportu. Tento je sice   jednoznačně agitka za   lepší učení, ale je to   podáno takovým milým   způsobem, že jsem   nezrychloval a ani se nenudil.   Za což je dvacítka jasná.   Ta druhá je jen tak, za to   milé odpočinutí a monitoru.

Zapomenutý snímek pro děti.   Ano, není to žádné   veledílo, ale svou duši to   určitě má. Moc se mi   líbilo, jak kluci z oddílu,   aby mohli trénovat a hrát,   museli mít ve škole dobré   výsledky a známky. To už se   dneska jaksi nenosí :-(   Stejně jako slušné a   vkusné odění na   základních školách   ustoupilo neforemným   "skejťáckým"   hadrákům u chlapců a   miniaturním sukýnkám u   dívek, o tuně mejkapu u   desetiletých dívek nemluvě.   Tady děti opravdu působí   jako děti a škola jako   škola. Skoro jsem zatoužila   se do té doby podívat, to   ale bohužel nejde. A tak jsem   si alespoň vychutnala tento   snímek, z něhož čiší   nadšení dětí pro hru a   kamarádství, kdy to šlo i   bez počítačů, I-phonů,   tabletů a značkového   oblečení, kdy se   nesoupeřilo, kdo bude víc   "in" a   "cool". Drobné   lavírování ve scénáři   (např. zbytečná úvodní   "dream" scéna o   Bezejmeňácích) vyrovnává   výborný dědeček Otomar   Korbelář (kdepak je ten   naivně zamilovaný mladý   pytláček z Prstýnku?) a   hlavně - "tlupa"   dětských (ne)herců. Co se s   nimi asi stalo? Kam se poděl   sympaťák Cvalda, roztomilá   Olinka a rošťáček   Pepíček spolu s dalšími?   Vypráví o svém dětském   natáčení svým vnoučatům?   A jaký asi byl jejich osud?   Co myslíte - pokud někdo z   Vás čte tento komentář a   rád by se podělil   vzpomínkou na svůj dětský   zážitek před kamerou,   učiňte tak, prosím.   Určitě nebudu jediná, kdo   by si o dětských hercích a   jejich osudech rád přečetl   s kusem nostalgie.

Film je určen hlavně pro   děti, kteří ještě nejsou   zkaženi americkými,   superfilmy. Já mám nějaký   pátek za sebou, mě film   nenadchl, ale podíval jsem se   s nostalgie. Herci, jako   Kočí, Homola, Klepáčová,   Hlavatý příběh   zastřešují. Hlavní roli   hrají kluci, kteří milují   hokej. A když zrovna   nemrknete, tak v roli   rozhodčího uvidíte takové   ušisko, který na filmovou   kariéru teprve čekal. Jde o   Vladimíra Pucholta. Kluci v   důležitém zápase vyhrají   za Bezejmennou ulici 10:7 a   proto se to hraje...