Novinářka
Hilda Gábrišová již podvakrát vstoupila na televizní obrazovku jako autorka her ze současnosti, v nichž zpracovala příběhy takříkajíc přímo ze života. Zaujala především svým debutem
Žádná velká slova, v jehož stínu pak zůstala její další práce pro televizi –
Obyčejné rozměry. V pondělí večer uvedlo bratislavské studio její další hru BYLA JSEM Z OLOVA, napsanou opět podle skutečné události.
Hilda Gábrišová předložila divákům příběh ženy, která náhle ochrne a jen díky nesmírné lékařské péči a nezměrné vlastní silné vůli se vyléčí a vrátí zpět do života. Jedním z nejcennějších momentů autorčina zpracování byla skutečnost, že dokázala ve hře postihnout novou kvalitu lidských vztahů v socialistické společnosti. Vztah spolupracovníků hlavní hrdinky k její nezáviděníhodné situaci byl lidsky bohatý a odhaloval leccos z etického ideálu, který se mnohdy teprve prosazuje do života. Méně spokojenosti již
Hilda Gábrišová vyvolala v dalším rozvíjení příběhu, kde v protikladu k soudržnosti spolupracovníků postavila hrdinčina manžela. Ani jeho situace nebyla za manželčina onemocnění právě nejjednodušší (doma dvě malé děti, nároky v zaměstnání atd.), nicméně autorka v jeho případě namáčela štětec výhradně v černé barvě (vypomáhala si např. i postavou jakéhosi Mefista – manželův kamarád Miro). Pokud by manželův vztah k vlastní ženě byl opravdu takový, jak nám jej autorka vylíčila, těžko by asi mohl skončit tak idylicky jako v této hře. Jestliže vytýkáme
Hildě Gábrišové tyto nedostatky, nelze nezaznamenat, že i za této situace hra Byla jsem z olova představuje ve slovenské televizní dramatice ze současnosti rozhodně nadprůměrné dílo. Svou zásluhu na tom nepochybně měly režie
Ivana Terena a strhující výkon hlavní představitelky –
Božidary Turzonovové.
KOZLOVÁ, Danica [dk].
Týden v televizi. Tvorba, týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 1984 [18. leden], č. 3, s. 19. [upraveno, zkráceno]
