Bobby Deerfield

"Nebe nezná   vyvolených",   světoznámý román Ericha   Maria Remarqua, je námětem   kvalitního oddechového   filmu. Vkusná komerční   podívaná, na můj vkus ale   příliš vyspekulovaná,   sentimentální s   barvotiskovou romantikou.   Láska úspěšného   automobilového závodníka   Bobbyho a dívky z lepších   kruhů Lilian, která umírá   na nevyléčitelnou chorobu   (jak jinak u Remarqua). Jenom   pochvala pro hlavní   představitele Al Pacina (a   jeho civilní herectví) a   Marthe Kellerovou a její   správně načasovanou   extravagantnost.

Sydney Polack 1*
Chápu, že dnešní diváci   jsou zvyklí na absolutně   bezpečné a nudné závody   Formule 1, ale mohli byste   vědět, že až do 90. let   vypadal tento motorsport zcela   jinak. Film "Bobby   Deerfield" byl natočen v   roce 1977. V roce 1977   zemřeli při tragických   nehodách v F1 dva piloti, v   roce 1975 jeden pilot, v roce   1974 dva piloti, v roce 1973   dva piloti atd. Byly   příčinou chyby pilotů,   nebo technické závady vozů   F1, konstrukce vozů, úzká   trať, olejová skvrna na   trati? Bezpečnost F1 se od   té doby podařilo razantně   snížit nárůstem   bezpečnostních opatření na   vozech, okruzích i ve   vybavení jezdců. Když se   Bobby snaží zjistit, proč   zahynul jeho týmový kolega,   vedení stáje i automechanici   mu zjevně nechtějí říct   pravdu nebo záležitost   bagatelizují. Těžce   zraněný kolega pilot,   kterého Bobby navštíví v   léčebně ve Švýcarsku, mu   vysvětluje, že nikdo   neudělal chybu, že je to   prostě riziko... Život   perfekcionisty Bobbyho tak   závisí, jak zjišťuje, na   faktorech, které on sám   ovlivnit nemůže. Stejně   jako život Lillian závisí   na faktoru (smrtelná nemoc),   který ona také ovlivnit   nemůže. Bobby a Lillian jsou   tak oba v něčem stejní -   doomed people, odsouzení   lidé. Lillian se rozhodne   odejít z léčebny, aby si   místo čekání na smrt   užila pár posledních dnů,   a Bobby jde s ní. Další   rovina filmu je o emocích.   Bobby v rámci svého   perfekcionismu odmítá emoce   a chce se soustředit na   závodění, nechce navazovat   osobní vztah se svým   dítětem. Setkání s Lillian   a její ztráta ho změní a   uvědomí si, že blízcí   lidé jsou důležití a že i   osobní život má žít   naplno. "Po tréningu mi   volal a nepoznávala jsem se   ho. Celou dobu plakal a   říkal, že po tom, co se   stalo Barrichellovi   (zranění) a Ratzenbergerovi   (úmrtí po nárazu do   betonové bariéry), se bojí   druhý den nastoupit na   start." (přítelkyně   Ayrtona Senny o Velké ceně   San Marina formule 1 v Imole   1. května 1994) "Kdybych   někdy měl nehodu, za kterou   bych zaplatil životem,   doufám, že to bude rychlé.   Nechci zůstat na vozíku,   nebo trpět v nemocnici. Když   mám žít, tak chci žít   naplno a velmi intenzivně.   Zničilo by mě, kdyby můj   život nebyl úplný."   (Ayrton Senna)

Tak Sydney Pollack se nám   pustil do romantickýho   filmu…Je pravda, že to tedy   nemá žádný tuctový   průběh a nápad vypadá na   papíře docela dobře.   Navíc, když jednu z   hlavních rolí dostal velkej   Al Pacino, jenže…Nedokážu   si sice představit, kdyby   tahle věc plynula   rychlejším tempem,   ale…Tohle je až moc   utahaný a vlastně se tam za   celé dvě hodiny nestane nic,   co by mě donutilo si tenhle   zážitek zopakovat. Ono to   asi není nějak špatné, ale   rozvláčný způsob   vypravování a celkem   předvídatelný „děj“ by   možná fungoval tak 80 minut,   rozhodně ne 120. Čekal jsem   spíše dosti ukecanou věc,   místo toho jsem vyslechl   průměrný počet dialogů,   většinou ničím   nezajímavých a docela dost   často se tu nemluví vůbec   (jak dlouho jsem se jenom   načekal , než Pacino řekne   alespoň jednu rozvitou   větu!:-). Někdy to pomáhá   atmosféře, což ale není   tento případ, měl jsem   chvílemi spíše co dělat,   abych nevytuhnul. Celkové   skóre největší měrou   vylepšuje Marthe Keller, ta   nejen že je velmi krásná,   ale hlavně svými věčnými   otázkami a životním   optimismem přeci jenom trochu   prosvětluje šeď   neobyčejně nudné Pacinovi   postavy. Konec je   odhadnutelný už po   přečtení krátkého obsahu   filmu a Deerfieldův podivný   přerod mi též nepřišel   dvakrát   přesvědčivý…Docela   zklamání.