Basquiat

Jeffrey Wright exceluje v životopisném dramatu režiséra Juliana Schnabela s názvem Basquiat, jež se shoduje se jménem hlavního hrdiny - nezávislého malíře a přítele Andyho Warhola, který se z ulice vyšvihl až na špici zájmu společnosti. Jak rychle stoupl, tak rychlá byla i cesta do propasti... Drsný, silný a skvělý příběh, výborné herecké výkony a David Bowie v roli Andyho Warhola.
Jeho domovem byla ulice, jeho prvním plátnem zeď, na kterou v rychlosti črtal verše básní, osobní sdělení i zdánlivě nesouvislé výkřiky. Jmenoval se Basquiat a prošel krátkou, nicméně velmi vzrušující cestou od života k smrti, od éry bezejmenného černého mladíka čmárajícího po nárožích, jenž nikoho nezajímal, až po úspěch miláčka davů i renomovaných majitelů nejprestižnějších galerií, kteří sváděli bitvy o jeho obrazy. Bylo mu devatenáct, když se sedmdesátá léta hodlala překulit do let osmdesátých. V uměleckém světě neznamenal absolutně nic, jeho tvář nikoho nezajímala a jeho obrazy tím méně. Když řekl, že je malíř, ušklíbli se a poručili mu přestěhovat nábytek. Byl plný nadějí, lásky, talentu a touhy všechno tohle vrhnout nějakým směrem. Lepenková krabice byla jeho zázemím, kavárna místem domácí stravy, ale už brzy mělo být všechno jinak.
Jean-Michel Basquiat je v uměleckém světě pojmem. Cena jeho obrazů je hvězdně vysoká, jen on sám už není tady. Jeho život zhasl stejně rychle, jako se on dostal do povědomí světa. Jenomže sláva nečiní často lidi šťastnějšími a někdo tenhle tlak nemusí vůbec přežít.
Basquiatův příběh se otevírá v New Yorku v roce 1979. Nebyl nikdo, ale věřil ve svůj talent a udělal i první důležitý krok. Setkání s věhlasným excentrikem a pozdějším uměleckým vůdcem Andym Warholem bylo osudové. Stali se nerozlučnými přáteli, ale nebyla to protekce, která pomohla Basquiatovi vzhůru. Během jednoho roku se tenhle lehkovážný, citlivý a nadaný mladík stal světovou senzací. Jenomže nástup byl příliš rychlý a vedl ke ztrátě orientace ve vztazích, které jsou podstatné. Přátelství v oblasti umění jsou vrtkavá a pozice nejistá. A tak euforie střídala deziluzi, život získal neuvěřitelné tempo a v roce 1988 tato brooklynská legenda umírá. Na předávkování heroinem, stranou a vnitřně zrazená, daleko od těch, kdo Basquiata vyznávali, uctívali a milovali.
Ta storry je už sama o sobě strhující a přestože je Julian Schnabel (režisér a scenárista) na poli filmu debutantem, odvedl velmi dobrou práci. Samozřejmě, že na dobrou látku mají čuch i skvělí herci a tak není divu, že se zde sešla skutečně mimořádně reprezentativní sestava. Vedle Jeffreye Wrighta, který nám poskytl rozhovor v rámci 32.ročníku MFF Karlovy Vary, to byli i David Bowie (jako naprosto dokonalý Andy Warhol), Dennis Hopper v roli Warholova agenta, Gary Oldman, jako Basquiatův přítel malíř, či Christopher Walken (umělecký kritik), jehož kreace nadchla i publikum letošního karlovarského festivalu, na němž byl i on hostem. Připočtěte dokonalou hudbu (John Cale), odečtěte mnohé stereotypy neúnavně provázející snímky podobného ražení a přesto vám vychází skvělý film, v tuto chvíli na stříbrném plátně do jisté míry ojedinělý. RD

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Byl mladý, nesmírně talentovaný, úplně chudý a neznámý. Stejný, jako tisíce jiných nezávislých malířů v Americe. Pomaloval ulice, zdi a plechové ohrady. Jeho publikem byli nuzáci a bezdomovci, kteří měli brlohy přímo pod jeho největšími díly.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Ve scenáristickém a režijním debutu Juliana Schnabela se seznámíme s krátkým, ale fascinujícím životem Jeana Michela Basquiata - mladého malíře, který díky svému talentu dobyl světové obrazárny, ale za svou slávu zaplatil životem.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


V devatenácti byl černošský výtvarný umělec Basquiat nezávislým newyorským malířem, jakých jsou tisíce, a jeho malířským plátnem byla ulice. Setkání s Andy Warholem však ovlivnilo celý jeho život. Během jednoho roku se Basquiat stal světovou senzací a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a nejslavnější muzea po celém světě. V roce 1988 umírá tato brooklynská legenda ve věku pouhých 27 let na předávkování heroinem.
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


V devatenácti byl černošský výtvarný umělec Basquiat nezávislým newyorským malířem, jakých jsou tisíce a jeho malířským plátnem byla ulice. Setkání s Andy Warholem však ovlivnilo celý jeho život. Během jednoho roku se Basquiat stal světovou senzací a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a nejslavnější muzea po celém světě. V roce 1988 umírá tato brooklynská legenda ve věku pouhých 27 let na předávkování heroinem...
Tvůrci filmu v chronologicky řazených epizodách zachycují Basquiatovu kariéru. Debutující režisér snímku, americký výtvarník Julian Schnabel, se přidržuje skutečných událostí, ale podrobuje je vlastní interpretaci i „ideovému" výkladu. Dokládá totiž všeobecně známou tezi, že moderní umění se velmi rychle stává nedílnou součástí byznysu a reklamy a že úspěšný umělec většinou platí za popularitu a její udržení příliš vysokou cenou - ztrátou tvůrčí svobody. Snímek je tak výpovědí o souboji génia a společnosti, nazíraný pohledem „zevnitř".

Autor/Zdroj: /Kino AERO

New York 1979. Mezi barevnými flákači, bloumajícími po ąpinavých ulicích zamľených heroinovou clonou, je i devatenáctiletý Jean-Michel Basquiat. Přespává v parku v lepenkové krabici. Kdyľ prąí, naveze se do bytu narkomanského kamaráda Bennyho. Od svých vrstevníků, ľijících jednou nohou v base a druhou v pekle, se trochu liąí: občas totiľ načmárá na zeď nějaké graffiti - útrľek básně, zneklidňující znamení. Vlastně se od nich liąí dost: v dětství se mu do mozku rentgenově vpálila Picassova Guernica, je umělcem a touľí, aby se to dozvěděl i svět. A to se také stane: o pět let později má Basquiat za sebou dvacet čtyři vlastních výstav a je tak známý i bohatý, jak jen to v Americe jde. Světoví obchodníci s uměním se rvou o jeho originální obrazy. Patří mezi nejbliľąí osoby kolem proroka pop-artu Andyho Warhola, se kterým si kamarádsky přemalovávají obrazy a klábosí. V sedmadvaceti Basquiat zemře na naduľívání ľivota a předávkování heroinem.

Basquiatův kolega, newyorský malíř a sochař Julian Schnabel, přeľil cestu ke slávě i břímě popularity, a natočil o svém příteli film. Na rozdíl od Schnabelových ceněných malířských a sochařských prací - a předevąím na rozdíl od zběsilých, jedinečných a tajemných Basquiatových obrazů - vąak zůstává jeho ambiciózní reľijní debut poplatný banalitě.

Filmy o malířích bývají jeątě nesnesitelnějąí neľ ľivotopisy umělců z jiných oborů. Snad proto, ľe jedny obrázky, ilustrující jiné obrázky, se jen málokdy navzájem shodnou. Ve Schnabelově filmu sice nenajdete jednu z vůbec nejoblíbenějąích scén "malířských filmů" - umělec v krizi ničí svá díla a polévá se barvou - patrně vąak jen vinou trapného opomenutí. Nebo proto, ľe Basqiuatova díla uľ v sobě prvek destrukce a pomíjivosti mají.

Nezdá se, ľe by umělec Schnabelova formátu neuměl natočit film stejně originální (a zaąifrovaný), jako byl sám Basquiat - jde spíą o chladně promyąlený pokus "přeloľit" Basquiata, jeho ľivot a dílo do takového filmového příběhu, který by pochopil i Forrest Gump. Takľe si můľete opakovaně vychutnat "free" metaforu nebeského surfaře či ocenit vysvětlení, ľe za umělcovu smrtící depresi (vyjádřenou navlečením dřeváků výmluvné značky Titanic) mohou výčitky svědomí za to, jak se nestaral o choromyslnou matku. Kdyľ Basquiat koupí jako dárek dvě plyąové kachničky, hned vám bude jasné, ľe Andy Warhol je nedostane, protoľe byl právě zastřelen. A ľe neuhodnete, jak pro něj Basquiat bude truchlit? No přece v loľnici, při promítání jejich společných prázdninových videosnímků! (Ve filmu se to tak vľdycky dělá.) A ani Forrest není přílią překvapen, kdyľ slávou zpychlý umělec - po vzoru svých filmových kolegů - standardně odvrhne svou přítelkyni z dob nouze, krásnou a hodnou servírku Ginu (Claire Forlaniová), i muľe, který ho objevil - srąatého básníka a kritika Reneho Ricarda (král vąech filmových zloduchů typu "had" Michael Wincott v kladné a málem civilní roli!)

Pokud nečekáte víc, neľ jen inteligentně a v zásadě standardně natočené vyprávění o umělci, kterého jste dosud přílią neznali, můľe vás Schnabelův film uspokojit. Dokonce vám poskytne něco navíc. Třeba hudbu, jeľ k Basquiatovi neoddělitelně patří. Vyprávění je nabité vhodně chytlavými tóny, počínaje klasickými áriemi přes původní skladby Johna Calea a znamenitě vybrané punkové, rapové a jazzové kousky k Tomu Waitsovi a Leonardu Cohenovi. A tím daląím "navíc" (moľná vůbec nejzajímavějąím na celém filmu) je skvostné herecké obsazení: nepřílią známý, ale plně koncentrovaný černý herec Jeffrey Wright sice nemohl zvrátit banalizující reľijní koncepci, důsledná realizace nápadu obsadit do několika daląích rolí čelné představitele hollywoodských tvrdých hochů vám vąak nejspíą vyrazí dech. Vedle uľ zmíněného (a skvělého) Wincotta tady v mixu skutečných i smyąlených postav vystupují Dennis Hopper coby obchodník s uměním Bischofberger, Willem Dafoe jako uměnímilovný elektrikář, Christopher Walken v roli nervózního novináře a Gary Oldman, který ztělesňuje Schnabelovo fiktivní alterego, "ą»astného umělce" Alberta Miloa (nad jeho tanečkem s dcerkou, jiľ hraje Stella Schnabelová, utrousí i Forrest slzu). A třeąničkou na dortu je skvostný David Bowie, který je warholovatějąí neľ sám velký Andy. Aľ znovu nabudete dechu, uvědomíte si, ľe tenhle efektní castingový kousek nemá vlastně praľádný smysl. Moľná to nevadí. Třeba by se to líbilo alespoň Basquiatovi, jenľe kdyby přeľil, zase by nevznikl Schnabelův kamarádsky uctivý film...

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema