"Asfalt" byl pozoruhodným dílem, v němž se opět projevil režisérský talent
Joe Maye. "Asfalt" je román mladého policisty, který se zamiluje do velkosvětské zlodějky, prohřeší se proti svým povinnostem a zabíjí soka v lásce, aby byl nakonec vykoupen milenkou, která se vrací k poctivému životu.
Scénář má silný moment ve scéně, kdy policistův otec, rovněž policejní úředník, zatýká svého syna, čehož režisér znamenitě využil.
Joe May byl nesporně mistrem ve využití hereckých schopností. Zde použil dlouhé herecké pasáže, které nebyly ani na chvíli únavné. Scéna, ve která se otec rozhoduje zatknout svého syna, byla mimo to zesílená velkým hereckým uměním (když se film uváděl u nás byl již herec
Albert Steinrück po smrti) a bylo podivuhodné, jak tento herec dovedl do tvrdých, příkrých tahů starého policisty přidat přece jen trochu bolesti, byť by se projevovala jen malým cuknutím rtů a pohledem stranou.
Také
Gustav Fröhlich byl v této scéně velký a přechod od strnulé apatie tváře k palčivému uvědomění si své viny byl zahrán mistrovsky.
Betty Amannová v hlavní ženské roli vázla, její mimika se míjela účinkem, místo bolesti byl v její tváři vidět spíš pošklebek, a vůbec nebyl v její hře ani kousek pravdy. Z četných zásahů režiséra je nutné jmenovat především způsob, jak zachytil chůzi po ulici: zrychloval a zpomaloval chod aparátu, takže vznikl překrásný rytmus obrazu, hned se rozbíhající a hned zase zastavující, a pak osvětlování lidí, jedoucích v automobilu.
