Armáda stínů

Drama o činnosti francouzského odboje z období okupace Francie za druhé světové války. Jeden z vůdčích představitelů odboje, Philippe Gerbier (Lino Ventura), je internován v zajateckém táboře, ze kterého se mu podaří uprchnout a opět se zapojit do odboje. Film, natočený podle skutečných událostí, neukazuje okázalé hrdinství superagentů, ale spíše každodenní nenápadnou činnost odbojářů, přesun ilegální skupiny do Anglie, nábor nových členů, či převoz vysílačky, předloženou bez emocí a dramatičnosti. Je zde dokonale ukázána stísněná atmosféra a realita té doby.

Válečný snímek francouzského režiséra Jean-Pierra Melvilla, je jeho třetím filmovým návratem do doby nacistické okupace. V Armádě stínů se tento svérázný autor zabývá domácím odbojem v první fázi druhé světové války. Melville (který sám ve druhé světové válce bojoval) si pro svůj film vybral stejnojmennou knihu spisovatele a bývalého odbojáře Josepha Kessela, jež popisuje životní osud Philippa Gerbiera a jeho skupiny na sklonku roku 1942 v Marseille a okolí. Autor uplatnil především svůj pověstný cit pro detail, perfekcionismus, navození stísněné atmosféry, a vytvořil tak nesmírně komplexní film. Hlavní roli Gerbiera ztvárnil Lino Ventura. Ve filmu se objevují i další herecké osobnosti jako Simone Signoretová nebo Jean-Pierre Cassel. V době svého uvedení film naprosto propadl – do značné míry díky politické situaci v tehdejší Francii (bouřlivý rok 1968 – film dostal nálepku „gaulistický"). V pozdějších letech byl ovšem právem zpětně doceněn a rehabilitován – za zmínku stojí například to, že jej známý francouzský týdeník L’Express opakovaně ohodnotil jako nejlepší francouzský film, který byl kdy natočen.

Zdroj: ČT

Napínavým příběhem oslavujícím francouzský odboj za II. světové války se režisér vrací k poměrně osobnímu tématu. Detaily o jeho působení v odboji zůstávají z větší částí záhadou, lze však věřit tomu, že sám byl součástí ilegálního odboje. V roce 1943 pobýval v Londýně, kde přečetl dvě nejvýznamnější literární díla francouzské literatury, která vznikla během války – Moře mlčí a Armádu stínů Josepha Kessela. Filmovou adaptací prvního díla zahájil svou kariéru; k druhému se dostal ve svých jednapadesáti letech. Scénář se poměrně věrně drží literární předlohy, i když několik drobných změn režisér přece jen provedl. Hlavní linii tvoří detailní popis fungování odbojářské špionážní a záškodnické sítě, který je vykreslen téměř jako detektivní film, ovšem s reálnými postavami. Zatímco autor literární předlohy musel totožnost svých hrdinů maskovat, Melville ji záměrně odhaluje, protože ji považuje za nejpřesnější vyjádření podstaty odboje. Vynecháním emocionálních výlevů v ději zase zachovává čistý odraz doby a právě nadřazení zájmů formy nad počitky je u Melvilla charakteristickým postupem dvojznačnosti, která je silně přítomná téměř ve všech jeho filmech. Také v Armádě stínů je věnována zvláštní pozornost kvalitě barev. Obraz je laděn do monochromatického šerosvitu s odstíny béžové a vždy v jednobarevném tónu.
MFF Karlovy Vary 2012