Ararat

V roce 1915 se Turci organizovaně pokusili vyhladit Armény. O této události ví jen málokdo, i když existuje spousta očitých výpovědí, turecké vládě se to daří už témeř sto let odsouvat do ústraní. Tento film se odehrává v současné Kanadě a jde o příběh arménského režiséra Edwarda Saroyna, který se rozhodne natočit film o arménském holocaustu. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by mu pověděl o tomto tématu více, než ví on sám. Podaří se mu najít arménskou uprchlici Ani. U krutého vyprávění je i její osmnáctiletý syn - již čistokrevný Američan, kterého odhalení tohoto děsivého činu inspiruje k návratu do země svých předků. Bohužel zjistí, že se v zemi od tragické události nic nezměnilo... Silný příběh o jednom z největších masakrů 20. století.

Zdroj: SPI International

POZOR SPOILER

Na letišti je starý muž. Není mu povoleno převézt granátové jablko, tak je přímo před celníkem sní.

Mladá dáma Ani pořádá domácí večírek, kde je i její plnoletý syn Raffi. A přichází sem i jeho nevlastní sestra Celia. Oba spolu z večírku odcházejí. Občas totiž spolu pospávají.

Druhý den matka nadává na svou dceru, která o ní roznáší, že může za smrt svého muže.

Jinde se řeší modlení a náboženství vůbec. U jídla se sešli otec, děd a vnuk a je to právě on, kdo má zvědavé dotazy. Je to jeho otec, kdo na jeho dědovi žádá kategorickou změnu, nebo již k nim nebude zván.

Starý muž s jablkem je režisér, chce natočit film o genocidě Arménů a přichází za Ani, aby v tomto filmu byla jako konzultantka. Bratr a sestra spolu po sexu opět diskutují o svých otcích. Ten jeho není vrah, jak tvrdí Celia, ale bojovník za svobodu, jak tvrdí Raffi, který se musel od matky distancovat. Její otec to měl jednoduché, protože skočil ze skály. Ovšem ona tvrdí, že ho tam shodila její matka. A také nabádá svého bratra, aby odcestoval.

Nyní se ocitáme v roce 1915 u města Van ve východním Turecku. Skupina bídně ozbrojených mužů se pouští do boje s vojskem. Ovšem je to jen pro natáčení, ne?

Dva kluci jdou do obsazeného města a jsou chyceni Turky. Ten jeden je propuštěn a přináší jeho otci památku na jeho syna. Otec bere zbraň a jde na jistou smrt.

Anin syn se po letech vrátil na ta místa a nyní to přehrává celníkovi.

Celia se pokusí nožem zničit obraz na výstavě, ale na poslední chvíli je jí v tom zabráněno. Toto říká celník jejímu nevlastnímu bratrovi, a také mu sdělí, že Celia prodávala i drogy.

Turci vraždí i ženy a děti. Ale to už v kině na plátně. Film by dokončen...

Tématem filmu je složité hledání pravdy v minulosti i v přítomnosti. Pro Raffiho, který se vrací do Kanady s tajemnými krabicemi, život teprve začíná. Pro celníka Davida (Christopher Plummer) je Raffi jeho posledním případem před odchodem do penze. Podle Raffiho obsahují krabice filmový materiál, pořízený v Turecku pro potřeby štábu, který v Torontu natáčí historický film o genocidě arménského obyvatelstva v roce 1915. Jenže se ukáže, že film slavného režiséra arménského původu (Charles Aznavour) byl mezitím dokončen. Proč vlastně odjel Raffi na vlastní pěst natáčet do kraje svých předků? V průběhu výslechu jsme svědky jednak výjevů z natáčení, jednak událostí, jež předcházely náhodnému setkání Raffiho a Davida na letišti. Raffi bojuje se vzpomínkou na otce, který zahynul jako terorista, ale i se svým vztahem k matce Ani(Arsinée Khanjianová). Ani se zabývá výtvarným uměním a v popředí jejího zájmu je malíř arménského původu Arshile Gorky, který jako dítě zažil vraždění arménských obyvatel. Další postavou hledající pravdu je Raffiho nevlastní sestra, vinící ze smrti svého otce Raffiho matku.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora