Anna Karenina

Anna (Sophie Marceau), manželka a matka, která má poměr s příjemným hrabětem Vronským (Sean Bean). Podle románu Tolstého...

Tolstého klasiciký román o nešťastně provdané ženě, která se zamiluje do šviháckého oficíra, opustí kvůli němu zbožňovaného synka a posléze ukončí svůj život pod jedoucím vlakem, se dočkal mnoha zpracováni. Annu Kareninovou si v různě vydařených úpravách mimo jiné zahrály Vivien Leighová nebo Jacqueline Bissetová, nezapomenutelná však zůstává Selznickova verze z roku 1935 se znamenitým výkonem Grety Garbo (herečka tuto roli navíc ztvárnila již o osm let dříve v němé adaptaci). Nejnovější přepis, natočený
Bernardem Rosem (tvůrcem nezáživné biografie Ludwiga van Beethovena Nehynoucí láska), ovšem kvůli zploštělé ilustrativnosti zůstává hluboce v jejím stínu. Vizuálně je snímek sice "bohatý jako krabice belgických čokoládových bonbónů" (Sight and Sound), režisér se ovšem zaměřil nikoliv na adekvátní vykreslení složité psychologie jednotlivých postav (opomenuty zůstávají například Anniny trýznivé výčitky svědomí), ale jen na romantičnost mimomanželského vztahu, na zjednodušené vidění pokrytecké morálky ruské aristokracie a na líbivé zobrazování - pro amerického diváka "mýtických " - exteriérů,
církevních obřadů (svatby, pohřby atd.) a společenských událostí (plesy, opera, balet, večírky...). - Konvenční a krutě zredukované vyprávění zároveň postrádá hluboce lidský rozměr Tolstého rozmáchlé společenské kroniky, jež střídavě sleduje osudy řady postav a jež je charakterizována hned první větou: . Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.' Místo toho se Rose samolibě opájí melodramatickou symbolikou (ledy na řece tají v momentě, kdy Anna podlehne Vronskému, hořící svíce uhasíná ve chvíli, kdy Karenina spáchá sebevraždu) a naleštěným aranžmá (kamera často "prolétává" skrze dveře několika interiérů, v nichž dominuje červená, černá a zlatá barva). V něm se však jen dosti neživotně pohybují do okázalých kostýmů oděné postavy: ačkoli jim scénář vkládá do úst doslovné repliky z mnohavrstevné předlohy, snímek s ní příliš společného nemá, Nedotažený zůstává také akcent na postavu po lásce bolestně toužícího Konstantina Dmitriče Levina, z něhož tvůrci učinili vypravěče tragédie. - Vporovnání s vyzrálým ženstvím Grety
Garbo je představitelka titulní role Sophie Marceauová pouze půvabná, smyslná a až "frackovitě" afektovaná. Jinak je však její výkon (na rozdíl od přesvědčivého Seana Beana v roli Vronského), příliš chladný, aby jí bylo možno uvěřit vzplanutí tak sebezničujících emocí.

Autor/Zdroj: /Popis