All That Jazz

Příběh nadaného choreografa, jehož profesní i osobní touhy vedly k jeho vlastní záhubě. Muzikál v režii slavného broadwayského choreografa a režiséra Boba Fosseho, jenž ve filmu čerpal z vlastních zkušeností.

Ředitel divadla a choreograf v jedné osobě Joe Gideon se snaží najít rovnováhu mezi prací na svém posledním broadwayském muzikálu a stříháním hollywoodského filmu, který režíroval. Je to workoholik, zapaluje si jednu cigaretu od druhé a stejně tak rychle střídá i tanečnice ve své posteli. Bez dávky Vivaldiho, očních kapek, alka-seltzeru, Dexedrinu a sexu by neměl šanci přežít další den. Přítelkyně Katie, bývalá manželka Audrey, dcera Michelle – ty všechny se ho snaží udržet nad propastí. Pro jeho unavené tělo a stresem zdevastované srdce je však už příliš pozdě.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 03.10.2014 CX

Tanečník, choreograf a režisér Bob Fosse (1927–1987) využil ve svém snímku All That Jazz (1979) vlastních životních i profesionálních zkušeností. Ve spolupráci se scenáristou a producentem Robertem Alanem Aurthurem (který zemřel během natáčení) vytvořil felliniovskou vizi umělce posedlého svojí prací a řítícího se nezadržitelně do záhuby.

Joe Gideon (vynikající Roy Scheider) připravuje novou inscenaci na Broadwayi a současně dokončuje film o kabaretním komikovi (narážka na jeho předchozí snímek Lenny). Síly, ubývající díky překotnému životnímu tempu, čerpá z alkoholu, prášků, cigaret a sexu. Ví, že balancuje na hraně, ale nemůže jinak. Při rozmluvách s krásným andělem smrti (Jessica Lange) se snaží se ospravedlnit jako člověk i jako umělec, i když ví, že jeho posedlostmi trpí nejen jeho rodina ale i spolupracovníci.

Fossemu se podařilo bezchybně skloubit komplikovanou uměleckou výpověď s hudebním žánrem, a kvality jeho filmu, který ve své době zdaleka nebyl přijat jednoznačně, vynikají ještě více s časovým odstupem. Roy Scheider, který měl jen minimální taneční průpravu, vytvořil v postavě Gideona svoji životní roli. Snímek All That Jazz byl oceněn čtyřmi Oscary (nejlepší výprava, kostýmy, střih a hudební aranžmá) a v dalších pěti kategoriích byl nominován (nejlepší film, režie, scénář, kamera a herec v hlavní roli – R. Scheider). Kromě toho získal nejvyšší ocenění, Zlatou palmu, na MFF v Cannes 1980 (ex aequo s Kurosawovým Kagemushou).

Zdroj: ČT

Je to autobiografický příběh slavného autora, režiséra a choreografa Boba Fosseho - všestranně nadaného umělce, který jen za tento film získal 4 OSCARY, cenu TONY a EMMY!

Tragikomický film ve formě muzikálu ukazuje Boba Fosseho (Roy Scheider) jako umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému tempu. Průkopnické, vizuálně oslnivé dílo o tom, jak náročné je prosadit se v zábavním průmyslu, obsahuje spoustu Fosseho legendárních písní a tanečních scén.

Joe Gideon (Roy Scheider) je broadwayský choreografa režisér na vrchole kariéry. Má štyridsať rokov a je najlepší. O tanci vie snáď všetko. Baby mu samy lezů do postele. Niekedy sa cíti ako Boh. Iba on však cíti, že kvôli vražednému tempu svoj život už prehral. Najmä ráno, keď si dusený kašľom zapáli prvú cigaretu, prehltne jeden amfetamín a s tragikomickým úsmevom povie zrkadlu „Iťs showti-me, folks!" Inak žiť však nevie. A ani nechce. V showbusinesse sa musí ísť naplno až do konca. Jeho smrť v závere filmu je štylizovaná ako agonistická tanečná show, v ktorej sa Joeovi zjavia všetci jeho blízki v podobe fantómov; on sám odchádza do náručia krásneho Anjela smrti. Tanečník, choreografa režisér Bob Fosse využil v štyrmi Oscarmi ocenenej muzikálovej snímke vlastné životné i profesionálne skúsenosti, keď počas príprav muzikálu Chicago dostal infarkt. Tento autobiografický film o talentovanom umelcovi posadnutom prácou, sexom, cigaretami a alkoholom predpovedal aj režisérovu vlastnú smrť v roku 1987.
katalog 17.ArtFilmFestu 2009/149

Předčasně zesnulý tanečník, choreograf a režisér Bob Fosse využil ve slavném filmu Al1 That Jazz vlastních tvůrčích a životních zkušeností. Ve spolupráci se scenáristou a producentem Robertem Alanem Aurthurem, který zemřel během natáčení, vytvořil felliniovskou vizi umělce posedlého svou prací a řítícího, se nezadržitelně do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu, práškům, alkoholu a cigaretám. Hlavní postava snímku Joe Gideon je o něco mladší replikou v době natáčení dvaapadesátiletého Fosseho, který v tomto svém nejosobnějším díle s mrazivou přesvědčivostí předpověděl vlastní smrt. Roy Scheider tu vytvořil svou životní roli a nezabránila mu v tom ani minimální taneční průprava. Film AII That Jazz se do našich kin dostává s téměř dvanáctiletým zpožděním, a1e čas mu vůbec neublížil. V době svého vzniku nebyl sice americkou odbornou kritikou přijat zcela jednoznačně, a1e Americká filmová akademie ho poctila čtyřmi Oscary (nejlepší výprava, hudební aranžmá, střih a kostýmy). Snímek navíc získal na 33. MFF v Cannes 1980 Zlatou palmu (ex aequo s filmem režiséra Akiry Kurosawy Kagemuša).

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Všechen ten zmatek, rámus, blázinec - asi tak by se dal přeložit nepřeložitelný název slavného amerického filmu režiséra Boba Fosseho, který konečně, po dvanácti letech, bude k vidění i u nás.
Úspěšný broadwayský choreograf a (filmový) režisér Joe Gideon, vitální a neukázněný fanatik své profese, žije v sebevražedně rychlém životním tempu: přípravy na nové show, tahanice s producenty, zkoušky se souborem, dokončování filmu o známém komikovi, výčitky bývalé manželky, krátká setkání s dospívající dcerou, soužití s oficiální přítelkyní, drobné zálety, alkohol, prášky, cigarety, pochybnosti o vlastních schop-
nostech. Dny začínající každé ráno Vivaldiho koncertem z kazety, sprchou, rozpuštěnými vitamíny; kapkami do očí a pohledem do zrcadla: It's showtime, folks! A krátké vnitřní rekapitulace s krásnou; usměvavou Angelikou, bílým andělem smrti.
Uprostřed práce se Gideon zhroutí. Ani v nemocnici však nepřestává divoce hazardovat se svým životem. Po operaci srdce se z posledních sil potácí nemocničním komplexem a v osamocení prožívá pět (původně) zesměšňovaných frází umírání: hněv, popření, dohadování, depresi, smíření. Jeho fyzické já zůstává bezmocně ležet, ale jeho neutuchající invence pracují dál na plné obrátky, V halucinacích prožívá i své poslední, velkolepé vystoupení na jevišti života, k němuž je pozván slovy: „Ten člověk se nechal zbožňovat, ale ne milovat. Jeho úspěchy v show byznysu byly stejně velké jako jeho osobní prohry. Uvěřil, že práce, show byznys, láska, život i on a všechen ten humbuk, stojí za hovno. Stal se z něj prvotřídní hráč, až už nevěděl, co je skutečnost. Ted' je pro něj jedinou skutečností smrt."
Foseho existenciální muzikál balancuje na hranici mezi dokonalou komercí a výsostným uměním. Je mistrovskou ;,felliniovskou vizí umělce posedlého svou prací a řítícího se nezadržitelně do záhuby. Je sugestivní výpovědí o světě tvorby s věčnými pochybnostmi a touhou po dokonalosti. Je působivým vyjádřením jedné životní filozofie: (”Sbal ty starý trable do báglu a smích bude tvůj styl. Na co je ti trápení, to k ničemu není..:" zpívá se v jedné písničce.) Je podmanivou moralitou o všudypřítomnosti smrti jako samozřejmé i překvapující součásti života. Je magickou; dymamickou, vtipnou i krutou podívanou: Je fascinujícím pohledem za kulisy Broadwaye, se všemi tamními irtrikami, tužbami, slzami, odhodláními, s tvrdou prací a nezničitelnou energií, s níž tu všichni bojuji o úspěch.
Ve filmu je mnoho nezapomenutelných tanečních výstupů, scén, sekvenci a okamžiků; např.: milenka s dcerou předvedou Gideonovi k narozeninám spontánně radostný duet; Gideon stačí připravit se svými tanečníky dráždivý výlet na palubě Aerotiky „všude tam, kam vás vede fantazie a touha"; v drastickém kontrastu pulsuje na operačním sále krvavé srdce, zatímco producenti chladně spekulují s Gideonovou smrtí.
Do filmu All That Jazz vložil Bob Fosse mnoho autobiografických prvků. Stejně jako Joe Gideon byl i on úspěšným broadwayským choreografem a režisérem (nedávno se u nás uváděl jeho osmioscarový Kabaret), stejně jako Joe Gideon byl i on známý svým neuspořádaným, hek- tickým životem a skandály s krásnými ženami. A stejně jako Joe Gideon nakonec zemřel na selhání srdce (v roce 1987, kdy mu bylo šedesát let).
Svou životní roli tu přes mizivou taneční průpravu vytvořil představitel tvrdých mužů Roy Scheider (mj. Francouzská spojka, Čelisti, Maratónec, Klid noci) a byl za ni podruhé nominován na Oscara. Rozsahem nevelkou, ale klíčovou úlohu anděla smrti hraje Jessica Langeová.
All That Jazz dostal čtyři Oscary (nejlepší výprava, hudební aranžmá, střih a kostýmy) a Zlatou palmu na 33. MFF v Cannes 1980 (ex uequo s Kurosavovým Kagemušou). Jeho nejvýmluvnějším oceněním je fakt, že se dá vidět i po tolika letech, aniž by jakkoli zestárl, u že se dá vidět i několikrát, aniž by se při něm člověk nudil.
Daniela Krupková Cinema 91/1/24

Autor/Zdroj: Krupková Daniela/Cinema