Radostné události [TV inscenace]

Jedním z mála pozitiv filmu bych viděl v   přirozenosti a reálnosti dialogů většiny   postav, zejm. Neblechová v roli Toucové   organizující nejen veselku, ale celou početnou   sešlost působila nadmíru věrohodně. Její   energičnost a výřečnost mi trochu evokovala   Lábusovu Boženu Tlučhořovou. Naopak jako   rušivý element na mě působila Donutilova role   vtíravého intelektuála, vyvolával ve mně   dojem, že se do filmu absolutně nehodí. Docela   zajímavý nápad, natočit film tak trochu jako   celodenní domácí video. Dnes by takovýto film   působil trapně, v osmdesátkách to ale vyznělo   přirozeně a neokoukaně. Jinak mě ale děj   příliš nezaujal a na komedii byl film velmi   málo vtipný, proto víc jak slabý průměr dát   nemohu.

Stejná úroveň jako první film „Chladná   zrána“. I hodnocení bych jen opsal s dodatkem,   že to ani pan Donutil nezachránil. Atmosféra   vesnice je fuč, nezasmál jsem se ani jednou, a   tak, ač je mi to nesmírně líto, nedám ani tu   dvacku co jsem dal prvnímu filmu.

Strašná blbost, ale překvapivě zábavná.   Trochu to má kameňákoidní kolorit nesourodého   slepence vtipů, ale solidní hlášky a   například ukrutně vtipnou scénku nákupu   slona. Plus nevšední obsazení, kombinaci   Gollová-Brodský (mladej)-Donutil jinde   neuvidíte.