Akorát

Pan Akorát je smutný, bledý človíček s buřinkou. Právě se vrací domů, kytkám za oknem otrhá lístečky tak, aby vypadaly obě stejně, podle svých náramkových hodinek srovná nástěnné hodiny, probudí kukačku a donutí ji zakukat, a zadívá se na spící město. Místo strakatých střech a stříšek, místo klikatých uliček si představuje jednotné fasády a rovné ulice. A co to, hodiny na desítkách věží si jdou, jak chtějí, každé ukazují jiný čas! Rozzlobený pan Akorát vyběhne do ulic, šplhá po věžích a nařizuje všechny hodiny na správný čas, na ten svůj. Deštníkem zarovná i hvězdy Velkého vozu a spokojen se vrací domů. Když se chce uložit do postele, ozve...