Afoňka už nechce pást soby

Celovečerní dokumentární film Martina Ryšavého Afoňka už nechce pást soby vypráví o drsném a zároveň svobodném životě sibiřských kočovníků v rozlehlých Verchojanských horách, v oblasti Sachan v Jakutsku, na území velkém zhruba jako Francie. Je to již tvůrcův třetí snímek, mapující život malých severoasijských etnik. Tentokráte putoval s kočovníky sobů během všech ročních období a zachytil jejich tvrdou práci, střety životních protikladů s touhami po „jiném“ životě a současně se lpěním na prastarých rodových tradicích. - „Nedodržuji žádné staré evenské tradice ani tabu, jsem současný člověk, jenom hostím oheň…,“ říká mladý kočovník Afoňka, jehož slova vypovídají o rozporuplnosti současné Sibiře a jejích obyvatel. Afoňka, jako příslušník mladé generace, nechce strávit život jako pastevec sobů, avšak jeho rozhodnutí mezi přírodou a civilizací bývají vždy jen dočasná. Touží po obojím, po tajze i po vesnici, zatímco jeho prateta Maria Jegorovna chce žít jen tradičním způsobem. - Dokumentární film se mj. vyznačuje přesně odpozorovanými detaily z „exotického“ prostředí; režisérovy zvídavé otázky nutí k zamyšlení nejen kočovníky, ale i středoevropského diváka. Dílo provázejí úvahy, verše a písně evenského básníka Michaila Kolesova, který po svém reflektuje mizející svět kočovnické tradice a duchovní rozměry tiché sibiřské krajiny.
-zz-, Filmový přehled 2005/7

Celovečerní dokumentární film Afoňka už nechce pást soby režiséra Martina Ryšavého je hodinovým vyprávěním o syrovém životě příslušníků sibiřského národa Evenů žijícího ve Věrchojanských horách. Jeho hlavními postavami jsou mladý pastevec sobů Afanasij Konstantinov a jeho prateta Maria Jegorovna Kolesovová.
Zatímco Maria Jegorovna si přeje, aby její příbuzní po její smrti žili dál tradičním způsobem života svých předků, mladý Afoňka by se rád z kočovnického údělu vyvlékl. Touží po životě ve vesnici nebo ve městě, které pro něj představují širší pole možností obživy a seberealizace. V čem by ale tato seberealizace měla konkrétně spočívat, to Afoňka netuší - nic jiného než pást soby totiž neumí. Navíc si uvědomuje, že vždy, když je nějakou dobu ve vesnici, táhne ho to téměř proti jeho vůli zpátky do hor, ke stádu. Sám neví, co v tom vězí, cítí jen, že není a nikdy nebude jako jeho dávní předkové, kteří znali jen život v přírodě, hory, lov a sobí pastviny.
Afoňka žije v divočině i v civilizaci, ve dvou odlišných světech, chvíli tam a chvíli tady. Do obou patří, v obou je doma, ale v žádném úplně. V žádném nekoření pevně. Z toho pochází jeho životní neklid, který je typický pro všechny mladé pastevce.
Filmem se prolínají také úvahy a verše evenského básníka Michaila Kolesova, který po svém reflektuje mizející svět kočovnické tradice.

Total HelpArt T.H.A. převzal pod svá křídla čerstvého spoluvítěze jihlavského festivalu dokumentárních filmů Afoňka už nechce pást soby režiséra Martina Ryšavého.
4.11.2004