A pátý jezdec je Strach

Za sebe to, na rozdíl od   některých uživatelů přede   mnou, považuji za výborný   film i když z něj hodně   mrazí. Ono není vůbec na   škodu si připomínat, čeho   všeho jsou lidé schopni. A i   takto komorně laděný   snímek dokáže být fakt   hodně přesvědčivý. Pan   Macháček se v roli docenta   Brauna musel cítit jako ryba   ve vodě a také odvedl   vynikající výkon. Není to   film na pohodu, ale k   zamyšlení, přesto (nebo   spíš právě proto) stojí   za shlédnutí!!

Jsou filmy - dobré filmy -   které ukazují nebo   poukazují na morbiditu.   Avšak jsou také takové,   které jsou pouze morbidní.   Toto je jeden z nich.   Většinou to jsou filmy o   židech. Filmy o židech   nemám rád.

Děsný začátek, břinkání   na klimprbednu, pak neustálý   řinkot telefonu, do toho řev   dítěte… Možná se někomu   jeví snímek zajímavý, ale   mi osobně moc ne. Vadilo mi   zpracování příběhu a styl   podání. Taky se mi nějak   nechce věřit, že by se   gestapáci nepodívali pod   postel. Snímek je jistě   pozoruhodná psychologická   studie, ale mne nenadchl.   Dávám však něco málo za   herecké výkony.   290820119403/9403

Psychologické drama jednoho   domu, kde žijí svorně po   spolu, práskač vedle hrdiny,   rodiny, které si hrají na   rodiny. Docent Braun vykoná   hrdinský skutek v době, kdy   německé vojska vyhrávají   na všech frontách,   ošetří, ikdyž to má   zakázáno, muže, který byl   postřelen. To by v domě   nesměla žít sketa, která   zavolala gestapo a ti si pro   Brauna příjdou. Ten, když   vidí, že je něco vyzrazeno   a co jej může čekat na   gestapu, vezme si jed.   Herecký koncert Miroslava   Macháčka, Jiřího Adamíry.   Zajímavé jsou i figurky, v   rolích se objevili herci jako   Josef Vinklář, Jiří   Vršťala, Olga   Scheinpflugová. O filmu jsem   kdysi slyšel, že filmový   thriller je tak vynikající,   že nezasvěcení diváci,   kteří nemají tuchy, kde je   naše malá zemička, a že se   i zde točí skvělé filmy,   byli v dojmu, že film   natočil Hitchcock...

Nečekaně komorní příběh
Zdeněk Brynych natočil jako   režisér film, který   zřejmě tehdy a možná i   později mnoho nenadchl.   Příběh židovského   lékaře, který vykonává   pomocné práce ve skladech se   zabaveným židovským   majetkem a ukrývá   zraněného odbojáře,   působí nejen ponuře a   syrově, ale též v komorním   rozsahu tohoto příběhu byl   pro oficiální představitele   tehdejšího režimu, málo   přesvědčivým. Tento pohled   oficiální kritiky se v   devadesátých letech   minulého století vytrácel.