8 1/2

Guido je úspěšný filmový režisér na prahu čtyřicítky. Má slávu, kterou si chce uchovat, má výkonný, úslužný štáb, velkorysého producenta, trpělivou manželku a poněkud tělnatou milenku. Je obklopen ochotnými vykonavateli, honěn prosebníky, zbožňován herečkami a přáteli. Má natočit film, na který již bylo vydáno sto milionů, byla postavena odpalovací rampa, zajištěna mezinárodní zvučná jména i statisté. Guido však prochází těžkou myšlenkovou krizí a ztrácí sebedůvěru, stává se vězněm rozběhnutého stroje. Spásu a odpočinek odjíždí hledat do lázní. Lázeňská krajina se však pro introvertního, egocentrického umělce mění v bílý, průsvitný kraj, zalidněný přeludy lidí, snů a vzpomínek, popelavý kraj, z něhož vystupuje minulost, zatímco skutečnost nabývá fantasmagorických, groteskních forem.

Do role režiséra Guida obsadil Fellini svého celoživotního přítele a spolupracovníka Marcella Mastroianniho, o němž v jednom rozhovoru řekl: „Je mým přítelem, kamarádem, někým, koho opravdu dokonale znám. Pomoc, kterou mi poskytuje Marcello, netkví pouze v jeho profesionálních schopnostech, ale i v jeho důvěře, s jakou se odevzdává do mých rukou a která mě zároveň inspiruje i k uskutečňování mnohých smělých experimentů“. Po boku Mastroianniho si ve filmu zahrály Anouk Aiméeová (manželka Luisa), Claudia Cardinaleová (Claudia) a Sandra Miloová (milenka Carla).

Zdroj: ČT
Vysílání: V italském znění s titulky

Ve vrcholném díle promluvil Fellini v ryze osobním tónu o stavu režiséra, který prožíval ve chvílích bolestné tvůrčí krize. Ve „filmu o filmu“, který nebyl schopen natočit, tematizoval své vnitřní i filmařské problémy s nebývalou autorskou otevřeností a sebekritikou. S odvahou až sebezáhubnou, formou téměř deníkovou, dokonce do té míry, že do hlavního hrdiny, režiséra Guida (Marcello Mastroianni jako jeho alter ego) očividně vtělil své civilní znaky, se vyrovnával s nelichotivým privátním autoportrétem. A přesto či snad právě proto podal existenciální výpověď, jež přesáhla úzce subjektivní rozměr a oslovila svým obecně platným významem. Ve složitém vrstveném ději rozevírá své nitro v průhledech do dětských vzpomínek, fantaskních výjevů, znovu se vrací do obtížné přítomnosti, z níž se opět dočasně osvobozuje únikem do útěšných snů. Když nakonec Guido dospěje k usmíření sama se sebou, ve velkolepé scéně v manéži, na níž režíruje v magickém kruhu všechny osoby, s nimiž se v životě setkal, je tato jedinečná katarze výsostným gestem filmaře, který se překonal a našel se jako člověk. Zmínka o tom, že za 8 1/2 obdržel Fellini dalšího Oscara, zdá se být ve srovnání s nedostižnou velikostí tohoto filmu jako okrajová, nepodstatná informace.

Autor/Zdroj: /Kino AERO