Výjimečný to den pro slečnu Pettigrew. Kromě   předstírání a vydávání se za někoho jiného, což   je, zdá se, v prostředí filmového a hudebního   průmyslu téměř odjakživa běžná praxe, zakusila po   velmi dlouhé době upřímnou lásku i bolest a   prožila den tak pestrý, že některým by na to   nestačil možná ani celý život. Vydařená retro   komedie tak trochu připomínající nedávné Clooneyho   Leatherheads (že by se tento žánr znovu po krátké   odmlce vracel?), která do pouhého jednoho dne   zdařile vtěsná spoustu rozličných situací, přičemž   pomalu postupuje od strojenosti k opravdovosti a   upřímnosti. Film divákovi (po kolikáté už?!)   odhaluje, co je v životě nejdůležitější a co je   naopak zdánlivým garantem lidského štěstí. Nakonec   se sice stejně ukáže, že bez těch peněz to dost   dobře v životě nejde, ale jak pravila Amy, „se   všemi těmi luxusními byty a módními přehlídkami   máte blízko k tomu nemít nic“. Ani velmi vydařená   situační komika, ani nezbytná nadsázka by ovšem   ani tentokrát nestačily, kdyby chyběli slušní   herci. Naštěstí však neselhává ten nejdůležitější   článek řetězu, kterým je Amy Adams v další z řady   roztomilých rolí, za něž už sbírá i oscarové   nominace (Doubt). Nebýt jejího suverénního výkonu,   zbyla by pouze introvertněji laděná Frances   McDormand, jejíž, řekl bych, obyčejnější a   praktičtější role není stavěná na to, aby utáhla   celý snímek, a potřebuje hodně, hodně silný   protipól, který nalezla právě v živelné Amy. Opět   potěší Mark Strong, který ale bohužel nemá   dostatek prostoru, aby se pořádně projevil, naopak   jej mezi muži úspěšně nahradili Lee Pace jako   Michael a především Ciarán Hinds, jenž si svého   šarmantního módního návrháře (nebojte se, žádný   metrosexuál ;-)) zahrál s grácií a velkým   přehledem. Velmi sympatický a příjemný film.