Krvavá hostina 3: Šťastný konec

Tak u některých scén jsem přímo ječel   smíchy. Pár chybek tu je, ale jde především o   zábavu ne? Takže věčná škoda, že některý   z mamlasů opět dal na konec filmu debilní   blikání. Za to bych někomu rozkopal prdel. Už   tak šlo půl filmu vidět houby, a nakonec to   ještě rozblikali. I přes to se klidně   podívám zase.

Při hostině nezhasínat!
Krev? Čím víc tím líp! Černočerný humor?   Jen houšť!
Ano, tak voláme my, diváci s   chorými mozky. A bylo tohle naše volání   vyslyšeno rejžou třetí hostiny? No, v   podstatě ano, jenže...
Krve gejzíry,   vnitřností kilometry, scének u kterých se   nedá neřezat smíchy taky dostatek, v čem je   teda háček? Pro mě v „podzemní“ části   příběhu. Temnota na obrazovce, v níž semtam   probleskne akce, „stroboskopické“ bitky (to   si snad kameraman myslel, že si zadělá na   Oskara za umělecký dojem?) - a v hlavě z toho   mám maglajs. Možná ale, že právě to byl   tvůrčí záměr, možná že jen já jsem měl   zatmění.
Buď jak buď, tohleto mi docela   zkazilo celkový dojem z filmu. Je to jako kdybych   si dopřál opulentní hostinu a někdo mi u stolu   při hlavním chodu zhasnul.

Třetí a poslední snímek krvavé trilogie, u   kterého slabší povahy zvrací a fanoušci   jásají. Opět to začíná tam, kde předchozí   druhý díl skončil a vše jde svojí smělou   krvavou cestou dál, až do neskonalého finále,   kde to vše zrekapituluje a ukončí mexický   písničkář. Třídílný zářez do GRINDHOUSE.   Opět kusy roztrhaných těl, stříkající krev   všemi směry, vraždící monstrum, a neustálé   hlášky, příběh zcela bez děje. Kdo to   vydržel až do teď, tak už u filmu zvládne   úplně všechno.

Závěrečný díl není vubec špatný i když   třetí díl už byl trochu vadlí bylo to trochu   divné i když potoky krve a orgánů to spravily   opět dobrej dil z krvavým nářezem

Tohle na mě bylo už trochu moc! Kombinovaly   useknuté končetiny s komedií. Mladej kluk   příjde o obě ruce a co se stane? Nevykrvácí a   je v pohodě. Za ty příšerky, které neztratily   svůj smysl v tomto filmu, **.

Do třetice všeho hnusného. Jednička je dobrý   horůrek, dvojka dobrá šílenost a tohle něco   mezi tím. Řekl bych, že trojka je asi   nejslabší, ale stejně mě docela dobře   pobavila. A za Jean-Claude Segala a samotný   šťasný konec si od mne vyslouží obstojný   hodnocení :)