2010: Druhá vesmírná odysea

Devět let po ztrátě signálu z vesmírné lodi Discovery, která byla na cestě k Jupiteru, je spuštěna nová mise, která má za úkol zjistit důvody nezdaru původní výpravy.
Film je volný pokračováním Kubrickovy legendární odyssey, která se stala nejkultovnější sci-fi všech dob. Nechte se opět strhnout tajemstvím nekonečného vesmíru.

Druhá výprava za tajomstvom mimozemského monolitu .
15 rokov po novátorskom Kubrickovi sa skúsený režisér Peter Hyams v súlade s autorom literárnej predlohy, veľmajstrom A.C.Clarkom , zasa začal zaujímať čo sa stalo s kozmickou loďou Discovery a kam , že sa podel David Bowman . Vznikol štandartný sci-fi film , ktorý ťažil hlavne z vtedy rozpútaného sporu o vesmírné teritória medzi USA a SSSR.Oproti Kubrickovmu film je to tu podávané dosť polopatisticky, ale zachraňujú to vizuálné efekty a Roy Schneider.

šestnáct let po filmu 2001: Vesmírná odysea (19ó8) natočil režisér
Peter Hyams pokračování; na rozdíl od mistrovské sci-fi režiséra Stanleyho Kubricka, která patří mezi přelomová díla svého žánru, však jde spíš o rutinní záležitost. Příčinou je i literární předloha Arthura C. Clarkea 2010: Druhá vesmírná odysea, nedosahující mimořádných kvalit původního námětu. Spisovatelova spolupráce s Kubrickem na přepracování vlastní povídky Hlídka do filmového tvaru totiž kdysi vydala nejen originální filmové dílo, ale i jeho stejnojmennou novelizaci, patřící mezi nejlepší autorovy romány. - V roce 1984 při filmové adaptaci druhé Clarkeovy knihy vsadil Hyams (který je také
scenáristou, kameramanem a producentem filmu) na jistoty standardní "vesmírné" podívané. Zneklidňující vizionářská obrazy původního snímku jsou tu spíš racionalizovány a konkretizovány, než rozvinuty. Dobovou novinkou v žánru je realisticky (a snad až příliš prvoplánově podaný problém mírového soužití hlavních mocností v "rozděleném" vesmíru). - Sovětská loď Leonov se vydává k Jupiteru; jeho měsíc Evropa totiž hostí tajemnou mimozemskou "hvězdnou bránu", ve které před devíti lety záhadně zmizel americký kosmonaut David Bowman. Kolem planetky dosud obíhá vrak lodi Discovery. Na palubě sovětské lodi je i trojice Američanů: doktor Heywood Floyd, inženýr Curnow a počítačový specialista Chandra. Posádka má najít odpovědi na otázky kolem monolitu, Bowmanova zmizení i "vzpoury" palubního computeru
HAL 9000, který téměř zlikvidoval posádku Discovery. Oživení Discovery i HALU, který se ukáže být věrným a "humanistickým" přítelem svých pánů, sblížení "mimozemsky" cizích, nepřátelských Rusů s "lidskými" Američany, objevení života na Evropě, iniciovaného mimozemskou inteligencí, zjevení Bowmana jako přátelské "superbytosti" a odsunutí možnosti třetí světové války - to vše utváří optimistické vyznění snímku. To je ostatně příznačné nejen pro
Clarkeovu tvorbu, ale i pro hlavní proud filmové scifi první poloviny 80. let. Největší atrakcí jsou scény z kosmického prostoru, využívající obrazových půvabů nebeské mechaniky a pohybu kosmických lodí (supervizor vizuálních efektů Richard Edlund využil zkušenosti z práce na trilogii Hvězdných válek). I když se film setkal u publika se vstřícným přijetím, Clarkeova závěrečná část trilogie s názvem 2061: Třetí vesmírná odysea se už zfilmování nedočkala. - Roli jednoho ze sovětských kosmonautů si zahrál Jan Tříska. Film byl v naší televizi uveden pod titulem 2010.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled