1941

Pro Ameriku byl Pear Harbor   historicky černým dnem, ale   přesto se na to dokázali   filmový tvůrci podívat   optimisticky a po letech si z   toho už jen udělat legraci.   Pro nás krapet   nepochopitelné, neboť je to   v podstatě to samé, jako by   Barrandov natočil parodii   (žánr, který vůbec   neumíme) o obsazení   Československa německými   nacisty v roce 1938.   Hollywoodu však parodie vždy   šly a na vtípky měli dobré   nápady. I tento jich má   přehršel, obzvlášť  v o   půl hodiny prodloužené   verzi. Mnoho scén je   delších a mnoho také   přidaných. Celkově mají   některé scény daleko   větší smysl k pobavení.   Netypický je režisérský   post, kterého se ujal Steven   Spielberg, jehož tvůrčí   rukopis je setsakramentsky   znát a kterému to do dnes   má kde kdo za zlé. A přitom   není důvod. Jedná se o   parodii zdařilou a vlastně   jedinečnou, neboť je   historická událost zároveň   prokládána různými,   samozřejmě parodovanými,   scénami z jiných snímků,   které se na dané místo   hodí a prostě pobaví. A tak   je tu různých   ztřeštěností a   groteskních situací více   než dost a ve stopáži   téměř dvou a půl hodiny je   to docela slušná palba.   Divákovi v tom vidícího   pouze nepatřičný chaos a   nerozum, tedy nemohou přijít   na chuť ani pozdější   parodie, jako jsou   ´Připoutejte se prosím´,   ´Žhavé výstřely´ a   mnohé další, neboť jsou   zcela na stejné úrovni. a   že to natočil Spilberg? No a   co? Proč neustále hledat   problém, kde není?

Američani maj sice jiný   smysl pro humor proto se to   někomu může zdát málo   zábavné ale mě se to   opravdu moc líbí je to   taková správná praštěná   blbinaa já sem se u toho   skvěle bavil.

Je to na Spielberga moc   slabé. Trochu i nepovedené a   rozhodně pokud jde o námět   dosti divné. Tu a tam   nějaká humorná blbina, ale   jinak jen snaha a snaha.

Komedie, která není moc   vtipná. Rozhodně nejslabší   Spielbergův film.

Marně přemýšlím z jakého   důvodu obdržel film 3   nominace na Oscara, možná   tak do kategorie „trapný   humor“. Hned po úvodní   scéně s nahou plavkyní na   stožáru ponorky jsem měl   jasno. A navíc, parodování   vlastní tvorby, po natočení   tří celovečerních filmů,   působí značně samolibě.   Jistě, od komediálního   žánru nelze čekat   uměleckou hodnotu s   filozofickým podtextem, ale   má sloužit k odreagování a   pobavení. Tak proč jsem se,   sakra, nebavil?