Kostra stěžejního děje   převzatá z Pocahontas,   filozofické poselství   rovněž nehýří   originalitou a ještě ty až   možná kýčovité scény   záchran na poslední chvíli   připomínající Pearl Harbor   nebo Armagedon. Navzdory tomu   je Avatar mojím   nejsilnějším filmovým   zážitkem za celou mou   osmnáctiletou existenci.   Všechny nedostatky v   předvídatelnosti děje dle   Hollywoodských schémat   bohatě vynahradí vizuální   stránka filmu! Ta je   bezesporu na zcela jiné   urovni než všichni   předchudci E.T. počínaje   až King Kongem konče.   Krásně barevný svět   Pandora je opravdovou pastvou   pro oči. Závěrečná bitva   jen umocňuje můj   pětihvězdičkový pocit z   nenáročného kinohitu pro   celou rodinu. Pokud na Avataru   chyby přímo nehledáte a   necháte se unášet krásou a   rozmanitostí Cameronova   světa, budete nadšeni.

Záměna jmen, únos,   vydírání, bowling,   němečtí nihilisté,   vaginální umělkyně.. to   všechno na vás čeká v   kultovní komedii bratří   Coenových o pobudovi, který   se umí nachomýtnout na ta   nejhorší místa v nejhorší   chvíli - ale vždy si   zachovává klid a hlavně   vtip.

Originální, vtipný,   dojemný, chytrý ,ale i   děsivý... Žánrová směs,   která nemá obdoby. Je až s   podivem jaké sračky se u   nás objevují na úkor   takových, senzačních filmů   jako je Bubba Ho-tep.   Pomalejší rozjezd oživovaly   vsuvky retro vyprávění z   příběhu Elvise ve   strhujícím podání Bruce   Campbella, který je   opravdovou, flexibilní,   hereckou osobností. Ačkoli   je tohle snímek žánrově   neurčitý, nejvíce si ho   zřejmě užijí milovníci   černých komedií.

Režisér Kevin Smith se v   pokračování svého   kultovního debutu vrací do   malého obchůdku, aby   zjistil, jak se jeho hrdinům   daří po třicítce. Vtipné   a hlavně ohromně vulgární   dialogy tu znějí i dnes,   dokonce přibyla i   mezidruhová erotika (sex s   oslem), přesto je film   vlastně až překvapivě   sentimentální.

Duchařský thriller   zabívající se posmrtným   životem. Velice zajímavé   téma skrývalo mnoho   potenciálu. Dokud skvěle   obsazená a i poměrně   sympatická partička   študáků experimentuje s   vlastní smrtí, je vše, jak   má být. Napětí i   atmosféra pracuje perfektně,   bohužel jen do chvíle, než   na povrch vypluje zápletka a   následná polovina filmu   sklouzne do mělkých vod   klišé a těch   nejotřepanějších,   hororových frází.

Téměř dokonalé   Spielbergovo dílo bude,   zřejmě už navždy   nejlepším snímkem o   pravěkých ještěrech.   Samotná monstra totiž z   "reálnosti"   neztrácejí nic ani po   téměř dvaceti letech. Ve   své době průlomová   technologie CGI učinila z   filmu kasovní trhák, a do   kina dostala i diváky,   kteří jinak o film nejeví   zájem. Jeden z všeobecně   nejoblíbenějších snímků   patří i u mě, už léta k   té vůbec nejčastější   volbě, která ani opakovaně,   i díky své vyjímečné   výpravě zkrátka neomrzí.

Zlodějíček Robert Downey   Jr., který se náhodou   připletl do světa   Hollywoodu, musí vyřešit   záhadnou vraždu s pomocí   homosexuálního detektiva v   úžasném podání Vala   Kilmera. Jestli je černý   humor vaším šálkem kávy,   nenechte si tuhle hláškami   nabitou akční komedii ujít.

Máte rodinu, práci a nic   nestíháte? Pak si stejně   jako uštvaný architekt Adam   Sandler opatřete ovladač,   jímž se dá život   přetáčet, stopnout či   vracet jako na videu.   Nejdřív je to legrace, ke   konci ale příběh ztrácí   grády a tříští se na   jednotlivé scénky. Škoda.

Bez trocha atmosféry ,ani   krvavé žně nevystraší.   Hektolitry krve jsou právě   jediná přednost, tohohle   tupého místy až   parodického snímku, se   šílenou zápletkou, která   se snaží tvářit tak   vážně, až je k smíchu.. a   jedině tak se dá dokoukat do   konce.

Nejlepší sci-fi všech dob,   minulích a zřejmě i   budoucích. Jeho myšlenkovou   genialitu, může překonat   snad jen genialita vizuální.

Něco na tom bude. Základní   sci-fi myšlenkou Ocelové   Pěstě je, že lidé   přestaly chodit na box,   jelikož jim nemohl nabídnout   tolik brutality a emocí jako   zápasy robotů. Roboti   bojují do posledního   šroubku. Od začátku do   konce na 100 % výkonu.   Pravdou je, že pokud si   vzpomenu na povedené,   boxerské zápasy ve filmech   Rocky, Rocky 2... , Boxeři   nebo nedávného Fightera, ani   v nejmenším se tyto matche   nedají srovnat s tím, co   předvádějí roboti v   tomhle, jednom z   nejpříjemnějších   překvapení roku. Krom   neuvěřitelně promakaných a   strhujících, akčních   scén, které kupodovu   fungují i mimo technické   disciplíny, byl hlavním   tahounem filmu nenucený vztah   otce a syna. Nutno podotknout,   že si Jackman a malý talent   Goyo senzačně rozuměli.   Težko říct nakolik to byla   zásluha jejich a na kolik   tvůrců postav. Jistě,   příběh jak od Walta Disneye   a občas je to až přehnaně   milé a pozitivní, jenže na   přesně takovéto filmy se do   kina chodí. Na filmy, které   nenudí, které vám nedovolý   řešit tvrdost či měkkost   sedadla a ještě vám   vykouzlý úsměv na tváři.

Neočekávaně důstojný   návrat hororové ikony. Jason   je pořád hloupý,   nezastavitelný,   nekompromisní a brutální. A   tak ho mám rád.

Nenechte se zmást   počáteční   předvídavostí. Mladá a jak   jinak než krásná žena sama   uprostřed lesů v opuštěné   chatě. Následky na sebe   nenechají dlouho čekat a   dívka je rázem středem   zájmu bandy nadrženejch   buranů. Okoukanost a   neoriginalita končí ve   chvíli kdy sebou dívka   klasicky sekne po prvních   pár metrech svého útěku.   Ovšem od té chvíle horor s   líbivým názvem naladí na   značně brutální notu, a i   když o nějakém napětí   nebo strachu nemůže být   řeč, přiková diváka k   obrazovce a díky svojí,   extrémní surovostí se z   mysli jen tak nevytratí.

Děj se pohybuje pouze do   chvíle než hrdinka zemře.   Následuje hodina a půl   přemlouvání, že opravdu   zemřela a že vypadá jako   mrtvola, protože skutečně   mrtvola je atd.. atd.. Aby se   neřeklo, ještě tvůrci sem   tam vložili nějakou tu   halucinaci, nějaký ten sen,   které ovšem nezakryjí, že   slouží jen k vyplění   naprosto děravého scénáře   a slaboučkého příběhu.   Osobně mě tyto   nepatřičné, snové výjevy   iritovaly ještě víc,   než-li hlavní hrdinka.   Ricci, ač se po většinu   času producíruje zcela   nahá, nedokáže hlavní   postavě vtisknout téměř   nic, čím by mohla zaujmout   nebo dokonce vzbudit sympatie.   Veliké plus za Neesona a   občasně nepříjemnou   atmosféru. Celkově však   zklamání a slabota.

Legendární horor, po   shlédnutí musím říct, že   spíše thriller, který si   jako jeden z mála zaslouží   svou pověst. Napětí bylo   opravdu enormní, budované od   prvních minut, až do   samotného konce a to bez   větších výkyvů. Mia   Farrow jako   "pološílená"   těhule rovněž báječná,   veškerá hrůza a atmosféra   filmu jde totiž výhradně   přes její vzhled a   obličejové výrazy. I přes   veškeré napětí, které   diváka udrží   "vzhůru" je   bohužel stopáž značně   přestřelená a neuspokojivý   konec je sice nekonvenční,   nikoli ovšem ku prospěchu   filmu.

V nejsprostší komedii   posledních let vás k slzám   rozesměje dvojka zoufalců,   kteří se rozhodli, že   ještě před maturitou   přijdou o panictví.   Klasické téma na   pubertální komedii? Trapné   taškařice ve stylu Prciček   se bát nemusíte, tihle dva   loseři chrlý každým   okamžikem záplavu   dechberoucích prasáren, a   ještě u toho dokážou být   dojemní a leckomu tak   připomenout doby jeho   vlastní školní docházky.

Partička těch   nejzábavnějších pošuků,   umě sekunduje a leckdy i   převyšuje, mnohem   profláklejší seriálové   kolegy. Hlavní zbraní je   jejich netipičnost, narozdíl   od přátel nebo dalších   sitcomů, jsou zde hrdinové   outsideři, žijící ve   vlastním světě a   dorozumívající se řečí,   obyčejnému člověku leckdy   nepříliš srozumitelnou. V   konfrontaci s blondýnou Penn   od vedle, do které se   všichni zamilovali, se snad   ani nejde divit postavení   seriálu v topce.

Jeden z nejkvavějších a   nejnechutnějších filmů co   jsem viděl. To nemusí být   nutně pochvala, dokonce ani u   hororu. Nůžky jako   vražedný nástroj se zde   opravdu vyřádili. Nějak   takhle vypadá brutalita za   hranicí zdravého rozumu i   dobrého vkusu. Film se   neobtěžuje s atmosférou a   zcela vážně tvářící se   pointa je pouze výsměchem   všech, kdo alespoň někdy   používají mozek. Navíc   některé pasáže působí   ohromně amatérsky a   veškeré postavy slouží   pouze jako držák pro další   a další bodné zbraně.   Ovšem jste-li brutální   sadista, vřele doporučuji.

Působivě natočená   detektivka vznikla na motivy   případu sériového vraha,   který si říkal Zodiac a v   70. letech děsil Kalifornii.   Posílal do novin popisy   svých činů, a tak není   divu, že se do pátrání po   něm pustili kromě policie i   dva novináři. Vyprávění   je to napínavé, plyně však   až moc pomalu, tříhodinová   délka zřejmě leckoho   odrazí a přitom na ten   ohromně skličující závěr   by se ono dlouhé čekání   vyplatilo.