"Takhle to mám rád,   nohy na asfaltu který je   změklý jarním teplem,   slabý větřík který tě   ovívá po celým těle a   zvlášť v rozkroku. Cítíš   neuvěřitelnou sílu, když   ležíš nahý pod hvězdnou   oblohou, zatímco pod tebou je   obrovské město a všude   kolem o pět pater níž   kličkují auta. Na nic   nemyslím, když si s ním   hraju, nejmíň ze všeho na   bujné sexuální představy,   s nimiž se musím uchýlit   pod střechu domu. Jen já ve   své nahotě a hvězdy   vzhlížející dolů. A je to   nádherné, jak ten čas letí   když si mladý a honíš si   ho."

Film   natočený podle skutečného   příběhu básníka a rockera   Jima Carrolla. Drogy jsou to   největší svinstvo a Jimy o   tom píše svůj deník.   Deník nadějnýho   basketbalisty. Leo DiCaprio v   hlavní roli předvádí   jedinečný herecký koncert.  

"Vyrůstáte a   dospíváte a déšt se jaksi   zachycuje ve větvích   stromů, které jednou   ovládne zem. A je dobře že   prší, rozjasní se tím   měsíc, planeta tvého   zármutku. Ulice se vyčistí   od tichých armád, takže   můžeme tančit."

Vrána pro mě navždy   zůstává vyjímečná,   mystická, plná   bolesti,čisté lásky, něhy.  

***Neboť   nikdo z nás nezná hodinu ani   minutu naší smrti,
smýšlíme o životě   jako o bezedné studni.
A přesto,vše co nás   potkává,stává se pouze v   omezeném množství,mnohem   menším, než si   připouštíme.
Jak   často vzpomenete letní   odpoledne vašeho dětství,   odpoledne,jež je tak pevně   spjato s vaší existencí,
s vaším životem,který   by bez něho vypadal jinak?
Možná   čtyřikrát,pětkrát-dost   možná ani to ne.
Kolikrát pohlédnete do   svitu měsíce v úplňku?
Možná dvacetkrát.A   přitom to všechno dnes   vypadá tak   nevyčerpatelně.***