Tenrát na západě, Sedm   statečných a Tanec s vlky   jsou u mě tři nejlepší   westerny a mohu je vidět   popatnácté a vteřinu mne   nenudí. Nebudu opakovat   všechny superlaivy na tento   skvělý film,spíš se s   vámi podělím o zajímavý   poznatek.
SMRKAC ve   svém komentáři píše :   "Ze všeho nejvíc mám   rád úplný závěr filmu,   kdy Claudie jde spolu se   závěrečnými titulky dát   napít těm klukům co tam   pracují na železnici a do   toho hraje ta neskutečná   muzika".
Já jsem   Tenkrát na západě viděla   mimo jiné na přelomu 70.a   80.let v tehdejší NDR a   popsaná scéna ještě   úplný konec filmu není.   Ptala jsem se na to v ČFÚ a   jiná verze závěru u nás   podle veškerých dostupných   materiálů nebyla známa.   Jinak se celý film shodoval   (znala jsem ho už tehdy dost   dobře), takže nemohlo jít o   tzv.director´s cut. Trochu mi   to vrtá hlavou,ale   nevymyslela jsem si to. Mám   na to však svědky,celou   rodinu,s níž jsem tehdy v   kině byla. Ta poslední   scéna byla krátká,ale podle   mě dost významně mění   předpokládaný další osud   hrdinů. Jill nese chlapům   vodu,jak jí Cheyenne poradil.   Harmonika, který přivezl   zpět do budoucího města   Cheyennovo mrtvé tělo, k ní   zezadu přistoupí a jeho ruka   uchopí to těžké vědro   ,aby jí pomohl. Vzhledem k   tomu, že předtím se   loučili slovy "doufám,   že se jednou vrátíš",   chápu tento konec jako onen   návrat.Harmonika zůstává a   film má happy end.