Tento film by se měl povinně   pouštět pro základní   školy doporučuju mladé   generaci,která ted   nastupuje.Sice některým   větám porozumí starší   generace a sceny kde národní   vybor znasilnuje herečku na   hřbitově je tak od 15   let.Ale je to vízva pro   mladé aby věděli co je   čeká a nemine.Ve filmu to   vyznívá jako by prověřoval   stát své lidi nebo cizí   stát snažil ovladnout   uzemí,svíraví pocit s   neznama je až do konce kdy   poselství přichází z nebes   ale pouze pro místního   blázna nejčistějšího   obyvatele vesnice.Postava   učitele-Jan Kačer- je   symbolem českého zbabělého   intelektu,který davá teto   české trapné,šaškovské   atmosfeře,která je typická   pro české   prostředí,naději na svobodu   a čistotu která je dovršena   tragickým patosem a klamem.Na   konec sám učitel se stavá   dezinformatorem aby zachoval v   anarchií která vypukla v   prostřed totalitního   systemu,smysl pro   utrpení,víru a lásku.

Jedina verze která perfektně   vystihuje atmosferu a náladu   německých vojáku v   zákopech,kteří se smiřují   se smrtí ale nalezají   kamarádství které by nikdy   nepoznali v míru v   meziválečném obdobý.Film   jsem porvé viděl když mi   bylo 12let,byl to šok,po   totalitních kravinách   najednou se objevil film   který ukázal jaká válka ve   skutečnosti   vypadá,bahno,šrapneli,bezvý   znamné utoky které v dýmu   vybuchu kosí smrt z   kulometu.Myslím že film se   vubec liší od amerických   či sovětských hrdinu z   železa a oceli.Podíl na tom   pochopitelně má i pomocná   československá režie,která   vlastně vytvořila tento film   za pomoci amerických   hercu,kteří zde hráli   mistrovsky.Látka sice byla   německá ale němci by   nedokázali,natočit tak   svérázný a kvalitní   film,který skvěle popsal   prušackou morálku kterou   stejně popsal Kleist.Tento   film by se měl pouštět   dětem v raném dětství aby   pochopili co je vlastně   válka,žádní hrdinové ani   muži jen vystrašení chlapci   kteří se vrací jako   trosky,poznamenaní destrukcí   a nočnímy murami z jatek kde   se chodí umírat a ne   bojovat.

Tento film jsem viděl před   rokem na cs filmu do té doby   jsem neměl moc v oblibě   slovenské filmy.Ale když   jsem viděl Nevestu vol ranil   mě rovnou do srdce,tak   individualně emocialní a   divoký film jsem ještě   neviděl.Myslím že lyricko   poetický genius loci je tady   až příliš vygradován do   extremních a vynikajicích   scen provazených vokáli v   duchu doznivajicích 60let   nebo drnkací brumlo Zuny   přímo vydrnkavá rytmus   zavrženého jednotlivce   uprostřed hor a lesu který   jednu chvíli jako správný   horár je spřáhnutý s   dablem a jeho přírodnímy   zákony,které chráni uhlíř   Tavo.Horár se nedovede   rozhodnout bud sloužit lidem   nebo Zuně.Zuna ztělesněním   ženské nespoutané svobody   která se nechavá unášet   zvířecímy pudy ale take   nedovede v sobě potlačit   lidskou stránku,soucit se   zvířaty které nechce   zabíjet.Oba dva volí mezi   životem a smrti.Horár na   konec pozná že Zuna   nepatří jemu ale horám   které jí vychovali.Je to   jediný nadherný film ve   slovenské kinematografií.

Tento francouzský film jsem   se porvé viděl na satelitu v   německém dabingu.Musím se   přiznat že je to muj   nejoblíbenější kultovní   film u kterého se dobře pije   čaj a kouří dymka.Ponurost   a chlad který opčas okřeje   divákový oči ohen v krbu   či snad uvodní arie,která   neustále podmalovává celý   film,přesně vystihuje   atmosferu vřesovišt,holích   plání na kterých vystupuje   Emilli-Isabel Adjani-   romantický idol jezerního   básnictví ošlehaný   větrem,je to vynikajicí   herečka své role se zhostilo   až příliš   věrohodně.Charlota-France   Pisiure-je až příliš   nadherné,puvodně Charlote   Bronte nebyla tak krásná,je   to velice nadaná herečka a   dama ve svém oboru.Poslední   je-Anna-Isabel Huppertová-Ta   zase puvodně byla   nadhernější ze všech   sester ale bohužel ve filmu   režiser Techine neobsadil   čarokrasnou postavu,myslím   že jí mohla hrát ta   rusovlasá herečka která   hrala ve filmu Dvě   angličanky a   kontinet.Huppertová je typem   spíš hereček perverzního   rázu Paní   Bovaryové,nevinost se jí   musela hrát příliš   těžko.No a poslední Bratr   Branvel-Pascal Greggory-ten   jediný je neznámý neb se   smazal z obrazu ze svými   sestramy,vystihl dobře bratra   který žije bohémským   životem ale zároven má až   příliš citový vztah k   Emilli který zavaní   platonickým   incestem.Francouzi dokázali   natočit dokonalí film v   anglickém prostředí s   galoromanskými   herci.Angličané by nikdy   nenatočili tak elegantní a   lyrický film i kdyby obsadili   do rolí pravé irské   herečky,na druhé straně   chybý ve filmu ostrovní   brutalita a hrubost.Ale dodnes   se na film divám z německým   dabingem vyzní rozhodně líp   gotickým románem než   franština.

Film jsem poprvé viděl když   mi bylo 15 let.Hudba Jiřího   Srnky nejokuzlující imprese   začátku 20.století,její   lyricko-poetický cit,hraje   tak citlivě na strunu duše a   přesně vystihuje stříbrný   vítr-naději mladých lidí   kteří se nechavají unášet   přírodnímy barvamy a   světli které rozehravají v   pubescentech ztaženýma   puritánským   katechismem,který je sám   amorální,touhu po svobodě   symbolem je motyl.Dej te nám   křídla mooto celého   filmu,který kritizuje svět   dospělích zatížený   materialismem,mamonem,karieris   ty či vojenským   životem.Ratkin-Eduard Cupák   na mě udělal velký   dojem,byl hlasatelem toho co   toužil vyjadřit režiser   Krška a celá generace co v   buržoázní době nemohla e   vyjádřit tak kriticky.Krška   použil město Písek jako   své rodiště které bylo   rodištěm i Jiřího   Srnky.Film je plný   defetizmu,anrchie a   buřičské zpurnosti na dobu   v které byl točen až   příliš otevřený jak   lásce tak sexu,taky že byl   zakazaný soudružkamy z   kulturních vedení.Ratkin na   konci filmu jako 17 lety   přichází o panictví s   prostitutkou,nenalezne lásku   mezi dívkami,jen ve svých   veršech jí poznavá jako   sám sebe.Myslím že tvurci   filmu režiser či   představitel Ratkina,chtěli   jít dál,vyjadřit lásku   kterou se pojmenovat netroufá   když odpovím Wildeovskou   odpovědí.

To je první a poslední film   v kinematografií který mi   ukazal že na světe   existovala   čistota,řád,věrnost a   víra ve svatý zákon.Hudba   Zdenka Lišky opět nezklamala   jeho uprava Christ ist   Erstanden-písen   křižáku,která doprovazí   tragické udalosti ve   filmu,vynesla tento film do   dokonalosti tak stejně jako   Jan Kačer který si myslím   že on byl pravým režiserem   tohoto filmu který pochopil   Kornera a vžil se do postava   Armina který v hledání   dokonalosti obětuje vše aby   zachoval řád a kázen.Tento   film kritizuje vše a je tvrdy   jak ke katolické církvi tak   k lidem,vízva je pouha   zachovat čistotu na zemi   nestat se zvířaty

Je to první predatální film   v kinematografií,ktery   odpovidá stejným filmum se   scenáři Vladimíra   Kornera.Režiser Makovec je   první existenciálista který   v době totality natočil,tak   čistý a osvobozujicí   film,je to vzpoura proti   jakekoliv moci která žene   lidi na jatka.Postava   kyrysníka/dezerter/ -Gustav   Valach který mě tady   učaroval že divák by mu to   opravdu věřil,hraje z hlouby   duše,vynikajicí výkon v   začátku pusobý jako   nejmoudřejší ze všech ale   na konci prozře a pozná že   jeho individualní život je   vlastně sobecký,nenavist mu   vdychla nelasku při závěru   filmu dokáže že je vojakem   humanity.Pěšák Stanislav   Fišer je typickým čistým   vzorem poslušného vojkaka   který věří v to v čem byl   vychován i on sám na konci   zase zklamán válkou,která   mu sebrala všechno i lásku   se stavá buřičem a   poslední husar Hlavatý   který vyrostl v armadě je   zatížen traumatem z   drancovaní,vykoupení na něj   jako na celou trojici čeka na   horské samotě.Hudba Jiří   Srnka který dělal jen   přenadherné   lyricko-poetické melodie tady   na začátku filmu nadherně   upravil pruský marš prince   evžena,i jeho vlastní hudba   je emocialní hned vás   vtáhne do   18.století.Exteriery jsou   točene v jeseníkach vysoko v   horách.Film bych hlavně   doporučil dětem,na mě   zanechal velký dojem,nikdy   nezestárne je věčně   aktualní.