Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 24.11.2015
Syrové a studené jako ryby ze severních moří a do toho se ironicky mrazivě směje hlas racka. Na dánské filmy musí být nálada. Psychologické, drsné a překvapující drama se spoustou uznávaných dánských herců a černého humoru, líbilo se mi to.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.11.2015
K tomuto krásnému filmu jsem se dostala náhodou a vzpomínky na něj doteď nedovedu vytěsnit z hlavy. V Amarcordu je vše, radost, smutek, snění, touha, komedie, drama... nenajdete nic podobného a jedinou dnešní hmatatelnou připomínkou této krásné pestré Felliniho vzpomínky jsou stále rošťácké modré oči Titta Bruno Zanina který dodnes melancholicky vzpomíná na natáčení
Tento film mi přišel příliš naturalistický, syrový a krutý že jsem ho nebyla schopna dokoukat ani do poloviny. Jistě, takový ten film má být ale pro slabší žaludky je moc tvrdý. Nesouhlasím s hlavsou, Reeda stojí za to vidět nejméně v devadesáti procentech filmů ve kterých se objevil. Snad vyjma jeho začátků o kterých sám řekl ,,Opravdu jsem byl tak špatný? a těch pár filmů americké produkce kde neměl dostatečný prostor.
Přesně jak už psali ostatní. Robin Williams ani Billy Crystal nikdy nenahradí P. Richarda a G. Depardieu ve francouzském originálu. Den otců jsem si pustila náhodou a ještě z poloviny ale jen deset minut mi stačilo k tomu, abych tu napodobeninu nevydržela shlédnout celou. Snad by si ten film oblíbil někdo kdo předtím neviděl originál Otec a Otec.
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů s Oliverem Reedem. Drama s prvky komedie. Neobvyklý námět, krásný vztah Reeda se slonicí... děj je pestrý a chytlavý.
Šoda, že není víc takových filmů (co kvality a hloubky se týče). Riemelt a Schilling také stojí za povšimnutí.
Legendární film, někdy lituji, že jsem ho viděla teprve ve svých čtrnácti letech a nemohla si jeho význam užít naplno, v mysli mi tudíž utkvěla spíš jen scéna nacistického zpěváčka Olivera Collignona, zpívajícího hlasem Mark Lamberta (který měl původně být oním zpívajícím mladíkem Hitlerova mládí, ale odmítl se nechat obarvit pro film na blond) píseň (složenou speciálně pro muzikál) Tommorrow Belongs To Me.
Příjemný film, nejprve jsem čekala nějakou bezduchou komedii, ale výsledek mě mile překvapil. Hodná intelektuálka Wren nejde o Hallowenu nahánět kluky, nýbrž svého němého obtloustlého bratra. Příběh i zpracování filmu mi trochu připomíná komedie pro mladé z osmdesátých let ( Volný den Ferrise Buellera). Odehrává se tu několik dějových linií- Wren s kamarády, Albert a Wrenina (a Albertova) máma, která ze sebe dělá puberťačku. Občas mi přišlo, že postavy se moc rozkecávají, naopak Albert překvapí určitou roztomilostí a oduševnělostí, což se u většiny dětských herců nestává tak často.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 4.1.2016
Obdivuhodný film, po prvním shlédnutí v nás zanechal hluboký dojem. Děj je realistický, místy poetický a je v něm dobře vykreslena psychologie postav. Po dvou a půl hodinách jsem se spěchala podívat na obal dvd abych potvrdila své domnění že film byl náležitě oceněn. A byl. Devíti Oscary.
Tímto filmem se Oliver Reed proslavil. V rozhovoru na konci sedmdesátých let ho uvedl jako jeden ze svých nejoblíbenějších filmů a... opět jedna z klasik která se zde nedá sehnat
Krásná animace (zaujaly především Meridiny vlasy)a originální příběh- snad poprvé jsem narazila na příběh s princeznou, ve kterém nejde o získání si srdce princezny, či prince, přičemž zmínění jmenovaní spolu pak žijí šťastně až do smrti.
Když jsem na ten film padla úplnou náhodou a zhlédla ho, nejprve jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo brečet. Pak mi došlo, že tvůrcům šlo nejspíše o to, šokovat diváka a nechat volný průběh svým uměleckým tendencím. Každému se samozřejmě líbí něco jiného, ale s přihlédnutím k faktu, že muzikál je natočen v době a duchu tzv. šílených 80´s je jeho obsah a vizáž zcela (ne)pochopitelná. Myslím, že muzikál je milým rozptýlením pro všechny, kterým nevadí kapička úchylnosti v kultovním balení.
Hvězdně obsazená komedie od režiséra tří mušketýrů Richarda Lestera. Ve filmu se mihnou známé herecké tváře- Malcolm McDowell, Oliver Reed, Alan Bates, Florinda Bolkan, Brit Ekland... přehlídka hvězd a vtípků podobně jako v mušketýrech. Příjemná komedie s trochou satiry a reálnými lokacemi.
První film od R. Lestera který jsem viděla v pubertálním věku a stačilo mi to abych se stala fanouškem Reeda a McDowella.
Jeden z mnoha u nás nesehnatelných filmů. Ráda bych ho viděla- nejen kvůli slavné nahé zápasnické scéně ( snad první vůbec) kterou si Reed sám vynutil a která se natáčela v jeho vlastním sídle Broome Hall.