Zed: Edwardsi, co se sakra stalo?
Edwards (agent J): Zaváhal jsem.
Zed: Můžu se zaptat, proč si myslíte, že si malá Tiffany zasloužila zemřít?
Edwards: Ona jediná mi připadala nebezpečná.
Zed: Jak jste na to přišel?
Edwards: Nejdřív jsem chtěl střelit toho chlápka zavěšeného na lampě...ale pak jsem si uvědomil, že jenom posiluje. Jak bych se cítil já, kdyby mi někdo během trénování nakopal zadek? Pak jsem uviděl tuhle vrčící bestii. Všiml jsem si kapesníku, který držela a uvědomil jsem si...ona nevrčí, ona má jenom rýmu. To není žádná hrozba. A pak jsem uviděl malou Tiffany. Víte, osmiletá malá běloška, uprostřed noční ulice plné příšer s knížkou kvantové fyziky? Asi je na začátku nějaké neplechy. Je jí teprve osm, ty knihy jsou pro ni příliš pokročilé. Jestli chcete znát můj názor, myslím, že něco chystá. Abych byl upřímný, ocenil bych, kdyby jste se po mě přestal vozit. Nebo jí dlužím omluvu??

Jedna, dvě Freddy jde
Tři a čtyři k tobě míří
Pět a šest kříž dej v pěst
Sedm, osm ztratíš rozum
Devět, deset stát, nikdy nechoď spát