Škola pro život [TV seriál]

Jestliže hlavním motivem první řady byla snaha nové učitelky Kabátové o zachování malé venkovské školy, kam právě nastoupila, a také o integraci její neslyšící dcery Lenky, druhá řada seriálu rozehrává, nyní již na příbězích „osmáků“, dobrodružný motiv pátrání po záhadném žháři, nečekané situace, které navodí příchod nové spolužačky – problematické Martiny z „děcáku“ – i obtíže sžívání se neslyšící Lenky se „slyšícím“ školním prostředím. Pokračují peripetie vztahů mezi dospívajícími dětmi i mezi jejich rodiči a kantory a kantorkami.

Lenka dostane ránu v podobě odjezdu její první lásky – „bosňáka“ Silana, který se s rodiči vrací do rodného Sarajeva. Přátelství mezi Kabátovou a Zelenkou, který se stává ředitelem školy, postupně přerůstá ve vážný citový vztah, kde starší Jana cítí odpovědnost i za Zelenkovo manželství – jejich malý Jiříček nastoupí právě do první třídy. Na scénu vstupuje i rozvedený manžel Kabátové, který se po pracovních cestách do exotických destinací již cítí unavený a rád by zakotvil u své bývalé rodiny. Zelenka je svou ženou postavený před volbu – buď se odstěhují do Prahy, kde oba čeká lépe placená kariéra, nebo rozvod. Nicméně Zelenka cítí, kromě stále silnějšího vztahu k Janě Kabátové, i odpovědnost za školu, kterou vede a kterou se snaží proměnit v moderní vzdělávací instituci. Chce sám sobě i všem ostatním dokázat, že i malá škola na malém městečku dokáže připravit děti pro život – a to tak, že je učení baví. Dětští hrdinové postupně dospívají – kluci s většími obtížemi než děvčata – navzájem se mění i vztahy mezi nimi – ale stále dokážou, pokud je to zapotřebí, táhnout za jeden provaz a podržet jeden druhého.

V seriálu se řeší v podstatě velmi vážné vztahové i existenční problémy dětí i dospělých, vítězí však vždy otevřený a pravdivý způsob komunikace – a to vše na pozadí s nadhledem podávaných humorných situací, tak jak je život protagonistů Školy pro život přináší. Překvapení, které „osmáci“ připraví celému učitelskému sboru a starostovi při rekonstrukci druhé pražské defenestrace, zážitek rodičů, když náhodně přijdou na umělecky ztvárněný záznam zhýralého mejdanu pánské části osmé třídy (měla to být pomsta spolužačkám za jejich nezájem), konspirační snahy počítačového maniaka Filipa o převýchovu bývalého bezdomovce Jardy v žádoucího partnera své maminky – to vše, co zkušená autorská dvojice Evy a Iva Pelantových vepsala do scénářů, dokázal režisér Miroslav Balajka spolu se skvělými herci převést do podoby živého současného příběhu, který, ač nic nelakuje na růžovo, je ve svém vyznění přívětivý a optimistický. Vypráví totiž o lidech a dětech, které známe.