Bohové a proroci [TV seriál]

Cyklus o islámu a hinduismu a o prolínání světů. (Díly 1 – 9 byly vyrobeny pouze Českou televizí.)
Filmová ročenka 2010

Seriál Bohové a proroci pojednává o hlavních světových náboženstvích vyjma judaismu a křesťanství: islámu, buddhismu, hinduismu, konfuciánství, taoismu, šintoismu a zenovému buddhismu. Akcentuje historické životy protagonistů, ale pro ucelenou informaci divákům ptajících se po smyslu jednotlivých životních příběhů ukazuje i fundamentální dopad životních zkušeností na konstituci i další peripetie věrouky včetně přesahu do dnešních dní.
V počátku každého velkého náboženství leží osud jeho zakladatele, proroka, učitele, nebo i lidské inkarnace věčně existujících bohů. Teprve lidskou expozicí v tomto našem světě smrtelných a chybujících jedinců dostává náboženství svoji dynamiku, přitažlivost i moc, která nejen v minulosti, ale i dnes otřásá dominancí moci světské. Pochopit tuto přitažlivost, tento význam v daném společenském kontextu, který ale transcenduje neomezeně i do budoucna, nám dává šanci na lepší orientaci v současném napjatém světě.
Které to byly skutky a vlastnosti chudých synů (Ježíš, Muhammad), které tak silně změnily a mění svět? Jak to, že právě jejich osudy se staly osou, okolo které se dějiny naší Země dodnes otáčí? Čím to je, že na Zemi přibývá věřících a nenaplnila se vize o zániku náboženství jako opia lidu? Co v lidském osudu těchto jedinců hrálo rozhodující roli a proč? Na všechny tyto otázky by se seriál pokouší odpovědět.
Martin Kratochvíl, autor seriálu, procestoval všechny klíčové země hlavních asijských náboženství, aby na autentických místech natočil ducha země, dochované památky i svatostánky, které se od dob zakladatelů příliš nezměnily. V těchto historických kulisách pak popisuje životy i poselství jednotlivých protagonistů velkých asijských náboženství, která, jak bude divák svědkem, hýbají světem dodnes.
„Natáčení takto široce zaměřeného seriálu v mnoha zemích Asie, mnohdy v lokalitách ve vysokém Himálaji dostupných jen po týdnech obtížného expedičního postupu, se neobešlo bez velkých rizik a fyzického nasazení,“ vzpomíná Martin Kratochvíl. „Japonská a čínská anabáze se zase vyznačovala sérií neuvěřitelných byrokratických obstrukcí, které bylo nutno překonat jen natáčením velmi skrytou kamerou. V případě islámu pak nebylo vůbec možné překonat striktní zákaz vstupu do Mekky a Mediny pro „bezvěrce“. Jak jsme si s tím poradili bude vidět ve třech dílech o Muhammadovi.“
Zdroj: Česká televize / Hana Orošová