Stanislav Domanský

MPSA, H.ISF, EFIAP Začínal s fotoaparátem Flexaret IV. A, ve fotografii zachytil podvědomě to, co cítil, i když první fotografické krůčky byly pouze rodinné dokumenty doby. Absolvoval Tvůrčí dílnu audiovizuální tvorby v Opavě u Vojtěcha Bártka 1986. Vznikaly jeho první vlastní slideshow (Proč a Lidské divadlo). Tou dobou se s rodinou přestěhovali z Vracova do Kroměříže, kde si koupili domek. Hledal stále ve fotografické tvorbě vlastní cesty, prezentuje se samostatně, především v zahraničí. Pro svou tvorbu nachází oporu v rodině, která je pro něj zpětnou vazbou u jeho nových prací a nápadů. Co se týká dalšího fotografického vzdělávání, to nikdy pro fotografa nekončí, stále musí pokračovat, protože život kolem mění nejen krajinu, ale i nás. Má radost z nových nápadů svých kolegů jak ve fotografii, tak i ve filmu. Pro představu laických diváků obesílá zahraniční výstavy fotografií pod patronací Photographic society of America a FIAP, vystavoval asi v padesáti zemích světa. Doma v krabici mu zahálí několik desítek medailí včetně těch zlatých. Pro medaile fotografie ani filmy nedělá. Motivuje jej obyčejný všední život kolem nás, hlavně na Moravě. Tvoří snímky lidí a pro lidi, jak říká „Svůj svět, mýma očima“. Dostal se v žebříčku americké fotografie několikrát do TOP Overseas Exhibitors. Byl to nejen historický úspěch pro naši fotografii, ale také i úspěch fotografie evropské. Má své přátele fotografy v Image sans frontiere a ve Photographic society of America. Bylo mu uděleno několik titulů. Pro něj nejcennější je patrně Profincienci (odborník) Photographic society of America udělený na konferenci v Salt Lake City, za odvedenou práci dosažení EPSA 2012 Excellence (vynikající) Photographic society of America a letos MPSA Master (mistr) Photographic society of America výsledky ve fotografii v různých žánrech fotografie (je to zatím jediné toto ocenění pro fotografa v České republice). Zasedal v porotách také v zahraničí. Nemotivuje jej účast různých fotografických klání, volí cestu skromnou, nikam se netlačit, motivují jej vlastní nápady. Fotografii dělá hlavně pro radost druhým, ne pro poroty. To se týká i krátkých filmů. Jde především o art a videoklipy pomocí animace s humorem a s použitím vlastních fotek. Filmu se věnuje sice jen krátce, ale za videoklip Jožin z bažin v německé verzi získal v loňském roce stříbrnou medaili v Berlíně. Objevuje se v některých jeho animovaných filmech také úzká provázanost s vlastní fotografickou tvorbou. Využil fotografii i pro slideshow Velehradské doteky.