Jaroslav Jakoubek

Řekli a napsali o Jaroslavu Jakoubkovi: ...Svého kamaráda Jardu Jakoubka jsem ráda představovala jako otce českého šansonu. Když to slyšel poprvé, podíval se na mě chytrýma očima za lennonovskými brejličkami a řekl: "No jo, ale kdo je v tom případě matka?" Jiřina Fikejzová ...Nebýt Jardy, tak o mně ani nevíte. S Honzou Schneiderem jezdili pravidelně na představení do plzeňské Alfy. Tam si mne všimli, a tak dlouho o mně povídali Pepíkovi Vobrubovi, až mě pozval ke zkušební nahrávce s TOČRem.Ostatně Jarda mi zařídil mé první pražské vystoupení v televizi v dnes už neexistujícím studiu Skaut. Zpíval jsem jeho písničku o kulhavé kobyle - ta nahrávka se tuším už nenajde. Zato na mé první LP zpívám jeho píseň - i pro mne atypickou: Táborák pro dva s textem právě Honzy Schneidera.Za ta léta, co jsme se znali ať z potkávání v Praze nebo "jeho" Dvoře Královém, jsem u něj vždy našel radu a moudro. Nejvíc mi schází jeho člověčina. /Václav Neckář/.