Zdena Bratršovská

Zdena Bratršovská se narodila 13.5.1951 v Praze. Středoškolské vzdělání získala na gymnáziu v Ústí nad Labem, kde v roce 1969 maturovala. Krátce byla studentkou historie a sociologie na FF UJEP v Brně mezi léty 1969 až 1970. Ve stejné době spolupracovala s experimentálním studiem Bílé divadlo v Praze až do roku 1972. V roce 1973 se seznámila s Františkem Hrdličkou. V průběhu dalších let se z nich stali spoluautoři, což se týká poměrně velkého rozsahu jejich prací. Po roce 1973 prošla mnoha profesemi - skladnice, uklízečka, archivářka aj. Tyto zkušenosti se v následujících letech ukázaly jako poměrně důležité v její literární tvorbě. Od roku 1983 se živila psaním. V době opd roku 1995 do roku 1996 byla zaměstnána jako redaktorka v nakladatelství Český spisovatel. Na základě stipendia absolvovala v německém Schöppingenu v roce 1998 studijní pobyt. Počínaje rokem 2002 podniká ve finančním a investičním poradenství. Tvůrčí spolupráce s Františkem Hrdličkou se týká zejména společných beletristických textů, které byly zveřejňovány až počátkem roku 1990. Vedle toho sama Zdena Bratršovská sama zveřejňovala od roku 1980 své povídky a básně především v Mladé frontě, ale také v deníku Práce, v Literárním měsíčníku aj. Od roku 1991 přibyly publicistické a literárně kritické stati ve Tvaru, Literárních novinách, Českém deníku a deníku Prostor. Další studie se objevovaly i v časopisech Týden, Reflex,aj.. Počínaje rokem 2004 publikovala i v internetových Britských listech.Čs. rozhlas uvedl řadu jejích dramatizací a adaptací. V období 1992–1998 v relacích Živá slova, Pro tento čas, přispívali do relací Českého rozhlasu a Bratislavské rozhlasové studio vysílalo jejich původní rozhlasové hry Nebásni a hraj /1983, rež. Eva Galandová/, Setkání na hvězdárně /1984, rež. Milan Semík/, Noční jízda /1988, rež. Magda Grandtnerová/, Na shledanou, pane profesore /1991, rež. Vadimír Rusko ml./, Pomocníci za plotem /1992/, Pac a kvinde /1994/. Jako autoři napsali řadu scénářů mnoha dílů dokumentárního cyklu České televize Lapidárium /Příběh skautského totemu, 1995; Příběh kukátka Mistra Suka, 1996/. Rovněž jsou autory filmového scénář Dvě ženy v jezeře /1984, nedošlo k realizaci/. Scénické čtení prózy Sebranci uvedlo Divadlo na zábradlí /2008, rež. Miloš Horanský/. Je autorkou epické skladby Netopýr v podkroví, která byla uvedena v sezóně 1985/86 ve Viole v režii Vladimíra Justla. Je též autorkou řady textů k písním našich hudebních autorů. Od roku 1983 dílem sama nebo ve spolupráci s Františkem Hrdličkou napsala - poezie Džbán bez ucha /1983/, Městské šance /1984/, Chůdy po předcích /1986/, Klinopis v notesu /1986/, Netopýr v podkroví /příběh ve verších, 1987/. Různé prozaické texty - Budík pro Šípkové Růženky /1986, s F. Hrdličkou/, román Hotel Rezeda /1987, s F. Hrdličkou; přepracované vydání pod titulem Báječný hotel Rezeda, 2009/, hra Horká krajina /1989, s F. Hrdličkou/, novela Sebranci /1991, s F. Hrdličkou/, Cesta k močálu a jiné prózy /1994, s F. Hrdličkou/, texty Samé milé pitvorky /1994, s F. Hrdličkou/, -pohádky /1995, s F. Hrdličkou/; prózy Scény z mužského života /1996, s F. Hrdličkou/, Rezavá léta /2000, s F. Hrdličkou/, Renáta nad hlavou a jiné povídky /2007, s F. Hrdličkou/. Uspořádala a vydala: Zpráva o Bílém divadle /1998, s F. Hrdličkou/, Jak chutná nezávislost /1998, s F. Hrdličkou/, P. Hrubý: Osudné iluze /2002, s F. Hrdličkou/. Erkul