Recenze: Mimořádná událost

 

 

Zapomeňme teď na The Taking of Pelham 1 2 3. Zapomeňme na Splašený vlak. Zapomeňme na Vraždu v Orient Expresu, Snowpiercera či Zdrojový kód. Tentokrát nás bude zajímat česká železnice, na které došlo pár roků zpátky k neskutečné mimořádné události, jaká trvala nějakých čtrnáct minut. Strojvedoucí se vydal opravit závadu na brzdách, jenže vlak stál na mírném svahu a jaksi mu ujel. Ve filmu se řítí snad až pětadvacetikilometrovou (!) rychlostí o poznání delší dobu, což přinutí jednat nejen osazenstvo, nýbrž taky dobrovolné hasiče, náhodné výletníky nebo volební štáb politika, jenž využil i tuhle lokálku pro svoji kampaň.

Takže, Vlastníci byli velikým hitem. Autorovi Jirkovi Havelkovi přinesli právem nejen uznání, ale taky Cenu české filmové kritiky i Českého lva za Nejlepší scénář. Současně si tímto úspěchem na sebe – jak už to tak bývá – upletl bič, protože očekávání při dalším projektu byla veliká. Nepřekvapivě znovu zvolil komediální žánr a inspirací se mu stala jedna absurdní, malicherná událost. V reálu trvala cca těch čtvrt hodiny, pro potřeby filmu bylo záhodno ji natáhnout cca na 100 minut. Tohle se vcelku zdárně podařilo, ačkoli odbočky mimo uzavřený prostor vlaku musely být četnější, než tomu bylo v případě té jedné místnosti u Vlastníků.

 

 

Co se týče charakterů postav, naprostá většina jich je opět archetypálních, takříkajíc ze života odkoukaných, což jim tentokrát ubírá na hloubce. Velký podíl na tom má také nadsázka, kvůli které se tyto pestré figurky několikrát zachovají zcela iracionálně. Chybí tedy „vlastníkovské“ nastavování zrcadla a místo toho sledujeme spíše snahu o lacinější lidovost, na jakou jsme zvyklí kvůli počinům typu Věčně tvá nevěrná, Špindl, Babovřesky, Padesátka, Dvě nevěsty a jedna svatba, … a v tomto výčtu by se dalo pokračovat ještě tak na dva další odstavce. Mimořádná událost je však pořád příliš dobrá na to, aby se ponížila na jejich nízkou úroveň.

Obsahuje totiž dost kvalitních vtipů, které se v podstatě nedají vstřebat na jedno zhlédnutí a které často udeří hřebíček na hlavičku. V tom smyslu, že do dané situace dramaturgicky takřka dokonale zapadnou. Jenže tentokrát se stalo, že těch pět šest nepovedených legrácek vrhá špatný stín i na ty, které se povedly. Sympatická stále zůstává ta nepředvídatelnost, ovšem v případě Mimořádné události ta určitá hra s divákem není vyloženě originální. Právě kvůli tomu, že de facto výhradně mužské postavy se občas chovají jako retardovaní hlupáci, kteří utekli z ústavu pro duševně choré, ale cestou k vlaku ztratili svého vůdce ve stylu McMurphyho, jenž by je organizoval a usměrňoval.

Protože koho tady máme? Učitele autoškoly Romana (Igor Chmela), který si myslí, že všechno umí nejlépe a ostatní mu to věří, což je jádrem všech omylů a nedorozumění. Jeho manželka Romana s tváří Jany Plodkové se dá označit za suverénně nejzajímavější postavu celého filmu! Svou nezúčastněností a podrážděností na sebe neustále strhává pozornost, protože si jako jediná uvědomuje skutečnou „závažnost“ celé situace. A také ví, že se ocitla ve společnosti, která jest pod její úroveň, přičemž do této společnosti lze započítat i manžela Romana, ač ji oslovuje milou přezdívkou.

 

 

Kamila (tradičně výborná Jenovéfa Boková) je mladá máma, co cestuje s malou dcerkou, která má žízeň. Nízké ambice se na ní ale také promítly. Podivínský majitel pohřební služby (kdo jiný, než Jaroslav Plesl?) jako by fakticky uvíznul mezi dvěma světy. Proto může být nebezpečné, když ho nechají mluvit s malým chlapcem, který má skoro o všem veliký přehled šprta. Nevrlý, rasistický myslivec (Ctirad Götz) prudí nejen tři členy začínající hudební skupiny. Postarší paní Marie (Marie Ludvíková) by všude mimo vlak jistě našla podobné postarší paní, se kterými by si rozuměla. Nicméně ještě větší porce by byla těch, kteří by s ní nechtěli strávit dlouhé minuty v uzavřeném prostoru bez možnosti uprchnout. Z plakátu víme, že se musí objevit ještě manipulovatelný důchodce (stále vitální Alois Švehlík) a brigádnice ve speciálním kostýmu. Strojvedoucí (Václav Kopta) pak po celou dobu běží za vlakem, což asi stejně reálné, jako skutečnost, že by jelen odzbrojil hajného a dál ho pronásledoval, aby se pomstil za to, že ho chtěl zastřelit.

Mimořádná událost má být „další zábavný ponor do světa úplně normálních lidí, kteří se ocitnou v extrémní situaci.“ Uvedené pochopitelně nutno brát s rezervou. Tak jako pravděpodobně tu úplně nejpovedenější hlášku: „Víte, kolik je průměrný čas všech zpoždění všech vlaků v republice za jeden rok? … Jeden rok.“ Potěší rovněž popkulturní odkazy na známá díla á la Divoké historky nebo Mortal Kombat, ale ani ty nic nezmění na tom, že – celkově vzato – se tahle jízda mezi Kolešovicemi a Chrášťanami cestou poněkud zasekává, a navzdory některým fikaným nápadům, očekávání ke své nelibosti nesplní.

FOTO: CinemArt