Stane se tak u ní v práci, protože s firmou, ve které pracuje, chce tenhle Albert (nikoli Oliver/Pažout) spolupracovat. Není vůbec podstatné, o co se jedná. A ve finále vlastně není ani podstatné, že scénář psala žena, přičemž to bude patrně právě tento ženský pohled, který snímku delší dobu maximálně prospívá, když v něm jde – jak už název i plakát napovídají – především o ženy. Na to, že se pohybujeme ve výše uvedeném subžánru, trvá vskutku poměrně dlouho, než natrefíme na první WTF moment. Tedy pokud nepočítáme naprosto zcestné a zbytečné používání sprostých slov ve scénách, které by se bez nich s přehledem obešly.
Ani jim zřejmě neunikne, že Miroslav Šmídmajer to pravděpodobně bere tak, že si moc dobře uvědomuje, že točí komerční věc, které není nutné věnovat přílišnou pozornost (nelze se zbavit dojmu, že postprodukce byla celkem odfláknutá). Příběh je tudíž druhořadý. Důležitější je stlačit rozpočet na mininum a určitě do bijáku narvat co nejvíce product placementu. V tomto směru u nás opravdu nemá konkurenci – viz nejen počin Miluji tě modře. Ani se nedá tvrdit, že by bylo tohle dílko nějak svědomitě zrežírováno. Spíše se vesměs jenom zaznamenávají obrazy a hned se jde na další. Výborné herečky (včetně Zlaty Adamovské a Daniely Kolářové) a kvalitní herci (Vašut, Marek Němec, Jiří Vyorálek i Miroslav Táborský v pěkné cameo úloze) přece díky svým zkušenostem a svému umu dokážou zajistit, aby se nejednalo o vyložený průšvih.
Nic naplat, zahraniční komerční projekty se častokrát snaží si udržet alespoň nějakou úroveň. V české kotlině taková snaha mnohdy neexistuje, protože subžánr jest za těch cca 15 roků natolik zakořeněný, že prostě pořád táhne (taky Za vším hledej ženu zvládnul přes 100 000 diváků/divaček). Jak říká Václav Marhoul: „Co se filmů týče, buď je to láska, nebo je to sex.“ V případě této podívané jde o to druhé. Jasně, na sexu přece není vůbec nic špatného – tedy pokud v něm nefigurují zvířátka nebo děti, případně ještě další deviace. Ale někdy se stane, že to zkrátka nějak není ono, jelikož se dalo dost věcí udělat lépe.
Za vším hledej ženu se bohužel nevyhne tomu nešvaru, že tvůrci nedokážou udržet přirozené situace a miliony investují do něčeho, co evokuje pohádku o tom, kterak pejsek s kočičkou vařili dort. Co přesně dělali dramaturgové? Toť otázka. Nicméně nejsou hlavním důvodem toho, že herce a herečky musíme v některých momentech litovat, co že to zase museli říkat/dělat ... Možná nebude od věci se ještě pozastavit u Miroslava Šmídmajera. Coby producent hraných filmů se prezentuje spíše jako běžný byznysmen, kterému jde hlavně o zisk. Jenže projekty typu České kino ukazují, že mu na domácí kinematografii záleží. Tohle tvrzení ještě lépe dokládají jeho profilové dokumenty, zvláště pak tento o Janu Werichovi a tento o Miloši Formanovi, které patří k tomu nejlepšímu, co u nás za posledních 30 roků v této oblasti vzniklo. V Za vším hledej ženu příliš nefunguje ani chemie mezi Markem Vašutem a Hankou Vagnerovou, zato ta mezi ní, Terezou Rychlou a Betkou Stankovou hodně pomáhá a ospravedlní některé další bizarnosti (např.: „Ty děvko. Co to bylo?“). Takže znovu dodejme, jakkoli to tak na první pohled nemusí vypadat, že už jsme viděli řadu horších českých filmů.
FOTO: Falcon