Na první pohled to vypadá, že se nejedná o podívanou pro českého diváka. Jenže na pohledné a/nebo zábavné ženy se přece obecenstvo rádo podívá všude na světě. A když k tomu umějí zpívat … Tak vůbec nevadí, že patrně většinu z nich za hranicemi jejich země lidé, kteří na film vyrazí do kina, spíše znát nebudou. To ale v žádném případě není důvod, proč Ach, ty holky vynechat. Naopak dostáváme jedinečnou příležitost si rozšířit obzory. Vlastně dost překvapí, že se o tomto dokumentu nemluvilo více, když vzniknul už tři roky zpátky.

Přestože se zabývá současnou rockovou a rock’n’rollovou scénou ve Francii, nemůže se alespoň na několik okamžiků objevit Edith Piaf. Slavná šansoniérka v zemi galského kohouta ovlivnila a inspirovala mnohé z těch, které se rozhodly, že si budou vydělávat zpěvem. Vzniknul o ní tento známý koprodukční počin, díky kterému se její představitelka Marion Cotillard stala první francouzskou herečkou, jaká kdy získala Oscara za Nejlepší herečku v hlavní roli v neanglicky mluveném filmu. Pro tuhle cenu si do Los Angeles dojela, pro Českého lva do Prahy nikoli. Sama tedy sice zpívat umí, leč prostor se pro ni tady nenašel.

O žádné další osobnosti, s jakou se v Ach, ty holky setkáme, dosud žádný proslulý biják nevzniknul, ale to vůbec nevadí. V některých takových hrály Catherine Deneuve (Tristana, Poslední metro) a Charlotte Gainsbourg (Příslib úsvitu - recenze, Nauka o snech), na které krátce taky natrefíme. Ovšem mnohem více si zapamatujeme zpovědi a vyjádření jiných. Určitě Vanessy Paradis, která rozhodně není pouze bývalou přítelkyní Johnnyho Deppa a matkou jeho dvou dětí. Sice působí křehce, ale jakmile vystoupí na koncertní pódium, dokáže to pořádně rozbalit. I o tom tenhle dokument vypráví – jak hudba nabíjí energií nejen posluchače a posluchačky, nýbrž také samotné interpretky.

 










 

Pochopitelně se dotkneme otázek genderových a feministických. V těch se holky poměrně shodnou, nicméně rozhodně se v tomto směru nesnaží o žádné útočné, kontroverzní výroky. Spíše jde o zamyšlení nad ženskostí ve smyslu: „Není jisté, co přesně znamená být ženou.“ Na první pohled to možná může vypadat přehnaně a nezajímavě. Jenže opak je pravdou, protože si holky ve všem udržují střízlivý nadhled, což platí zvláště o Imany. Ani mluvení o sexu a nahotě v jejich podání přece v žádném případě nemůže nikoho pohoršit, naopak zaujme a pobaví. Zrovna jako sprostě upřímné hlášky Brigitte Fontaine, která sdílí ročník narození např. s Tinou Turner. 

Ach, ty holky je film, ve kterém dále uvidíme a uslyšíme například Françoise Hardy, Lou Doillon či Camélii Jordanu. Trochu asi může chybět současná hvězda Indila. Přitom kdyby takový dokument vzniknul v USA, jistě by v něm měly účinkovat Lzzy Hale, Joan Jett nebo Gwen Stefani; v české kotlině pak Marcela Holanová, Jana Kratochvílová nebo Marta Jandová. Francouzská verze, která teď tedy zamířila do kin, působí v některých ohledech poněkud chaoticky. Jistě by bývalo nebylo od věci pro ideální možnou přestavu ukázat více z tvorby jednotlivých žen, pro něž se zároveň rozhodně dalo vymyslet několik dalších vypointovaných otázek, jaké by vyžadovaly pouze další unikátní odpovědi. Tím by se jednak prodloužila poměrně krátká stopáž, a jednak by se vylepšilo i celkové hodnocení.

FOTO: Film Europe