Clydeovi jsou známá rodina dobrodružných průzkumníků, kteří se neváhají vydat tam, kam by se jim podobní, dost možná včetně Meriwethera Lewise a Williama Clarka, neodvážili. Pětadvacet roků zpátky se odehrála jejich výprava, která přinesla svá pro a proti. Searcher Clyde viděl naposledy svého otce Jaegera, jehož touha po spatření dosud neviděného nutila – navzdory nevlídnému počasí – pokračovat dál. Velký objev tedy šel ruku v ruce s velkou ztrátou. Searcher už má teď sám syna a brzy se rovněž bude muset vydat na cestu, protože se něco děje se zdrojem velké energie, který se z tehdejší výpravy podařilo získat. No jak tohle asi může dopadnout?

Obvykle to bývalo tak, že animovaná dílka vzniklá v Továrně na sny nepostrádala kreativitu, originalitu a pobavila/oslovila jak děti, tak dospělé.  Vzpomeňme třeba na Ledové království, Megamysla, Toy Story, WALL-E, Auta, Lvího krále, Coco, ba dokonce i na loňského Lucu. Ten zaujal také nádherným vizuálem, pramenícím z prostředí přímořského městečka, ve kterém se odehrává. Divnosvět poskytnul tvůrcům příležitost se opravdu vyřádit a předvést pozoruhodný svět za hranicí naší fantazie, tak jako to provedl kupříkladu James Cameron s prvním Avatarem. Jenže u tohoto animáku se vůbec žádné nadstavby nedočkáme. V rámci žádné z jednotlivých složek.

Font písma ve stylu Indiana Jonese může příznivce a příznivkyně proslulé ságy od dua Steven Spielberg-George Lucas navnadit, odpůrce a odpůrkyně naopak vystrašit. Nakonec vlastně ani nedojde na žádný odkaz ke zmíněné sérii, jejíž pátý díl půjde do kin v příštím roce. Poté tady máme bioluminescenční  faunu/floru, což okamžitě evokuje Avatar, zatímco kluzáky si tvůrci evidentně půjčili ze Star Wars: Epizody I – Skryté hrozby ... Prostě neoriginalita všude, kam se podíváš. Svého druhu MacGuffinem se stává zdroj energie zvaný Pando, se kterým jsme se v jiných projektech mohli seznámit prostřednictvím vznešenějších názvů jako Unobtainium, Adamantium či Vibranium.

 










 

U filmu, ať hraného nebo animovaného, to vždycky bývalo tak, že nejdůležitější byl příběh. Tentokrát nejde o příběh, nýbrž o korektnost. Hlavní hrdina-běloch má proto afroamerickou manželku a jejich dospívající syn řeší v rámci své osobní roviny věci, jaké se v animovaných počinech vskutku málokdy řešily. Animace postaviček nepřináší žádný upgrade, ba dokonce ani update. Faktem zůstává, že kdyby mělo jít o příběh, pak se do značné míry jedná ani tak ne o „variaci na“ jako spíše o vykrádačku Cesty do středu Země. Přitom sci-fi Iron Sky: Coming Race poměrně nedávno ukázala, že tohle téma jde pořád uchopit pestře. Ničemu nepomáhá ani tuctová hudba od Henryho Jackmana, který v minulosti (zvláště v případě X-Men: První třídy) ukázal, že umí složit parádní motivy.

Divnosvět se nesnaží být v ničem sofistikovaný, prostě jenom jednoduše servíruje „výchovné“ záležitosti, na jaké má klíčová skupina diváků a divaček, tedy děti do deseti roků, ještě dost času. Samozřejmě není žádným tajestvím a spoilerem, že se všechny spory ve finále urovnají a všichni budou v Avalonii (zase neoriginální) společně pospolitě existovat, aniž by kdokoli kohokoli za cokoli odsuzoval nebo se na něj/ni zlobil. Absurditu celého snímku nevylepší ani známé hlasy – jak v originále (Jake Gyllenhaal, Dennis Quaid, Lucy Liu), tak v českém znění (Martin Písařík, Simona Babčáková, Zuzana Slavíková). Tohle rozhodně není cesta, jakou by se měly animované filmy ubírat! Takže Divnosvět se ani omylem nedostane do dlouhé řady žánrových skvostů, jaké ve studiu Disney za sto roků od jeho založení byly stvořeny.

FOTO: Falcon