Na letišti v Římě právě přistál z Hong Kongu pocházející Tang Lung. Záhy poté se potká se slečnou Chen Ching Hua (Nora Miao), která pro něj nechala zavolat. Resp. napsala svému strýčkovi ve víře, že pošle právníky. O její restauraci a pozemky má totiž zájem mafiánský syndikát, který vůbec nezajímá, že ona nemá zájem prodávat. Ani tehdy, když se množí výhrůžky a když ti darebáci odhánějí zákazníky. Osazenstvo restaurace tvoří ještě starší strýček Wang a několik mlaďasů se zálibou v karate. Nedůvěřivá a na Tang Lunga věčně naštvaná slečna Chen však zcela otočí, když zjistí, že mistrně ovládá bojové umění.

Také Cesta draka byla víc jak dvacet roků zpátky jedním z filmů, které jsem sjížděl pořád dokola. Následně jsem si o Bruci Lee začal hledat víc informací. V této souvislosti jsem natrefil na větu „ti, které bohové milují, umírají mladí“. Tehdy mně přišla moc zajímavá, dnes už méně, protože bohové neexistují (snad mimo Croma z Barbara Conana). Dneska bych si spíše tipnul, že jedinečný Bruce Lee doplatil na svůj hluboký perfekcionismus a na svou neutuchající touhu po zdokonalování těla a mysli. Nic se nemá přehánět. Na Cestě draka je znát, že při psaní scénáře dost vyšel ze svých vlastních životních zážitků. Navíc se jedná o jeho jediný dokončený film, který režíroval. A jeho poctivá snaha o to, aby výsledek dopadnul co nejlépe, z něj udělala nesmrtelnou klasiku a Bruceův nejlepší film! Kam se hrabe rytmicky špatný Drak přichází!!

 










 

Faktem zůstává, že tento počin jest v něčem trochu dětsky naivní. Především v počínání mafiánů a v tom, jak se mlaďasové chtějí prát, přestože jejich schopnosti jsou značně nevyzrálé. Trochu vlastně zrcadlí nadšení dětí do patnácti roků, které byly z Cesty draka totálně našení a hned po zhlédnutí běžely na zahradu napodobovat kung-fu pohyby, jaké Bruce Lee předvádí. Dospělí diváci oproti tomu začali navštěvovat školy kung-fu. Na druhou stranu, už úvodní scéna naznačuje, že cílem nebylo stvořit seriózní biják, jelikož obsahuje řadu vtipných momentů – viz starší paní neslušně zírající na Tang Lunga, vystrašení děcka se zmrzlinou, bašta v letištní restauraci, naštvání hlavního hrdiny poté, co se mu ostatní vysmívají, že si popletl zákazníky se záporáky. Samostatnou kapitolu tvoří zženštilý poskok mafiánského bosse, jehož výborně zahrál Wei Ping-Ou.

O ledasčem vlastně svědčí i skutečnost, že Tang Lung uteče od italské krásky (Malisa Longo) poté, co se před ním objeví nahá. Zatímco v ovládání bojového umění na něj nemá ani Chuck Norris, který přitom prásknul otočnýma dveřma, se ženami tenhle filmový bojovník z hongkongských Nových teritorií příliš jednat neumí. Na to, aby jeho představitel Bruce Lee sdělil obecenstvu rozpoložení týkající se jeho postavy, nepotřebuje slova. Nejlépe to dokládá mnohokrát vyzdvihovaná scéna v Koloseu, kdy je z výrazu tváře naprosto zřejmé, že to, co Tang Lung udělal, udělal se sebezapřením. Jak z hereckého, tak z režijního hlediska rozhodně klobouk dolů!

 










 

Nicméně jelikož navazujeme na Encyklopedii AKČNÍHO filmu, nelze nezmínit akční scény. Ty se samozřejmě týkají bojových umění, takže není divu, že zájem o ně po uvedení Cesty draka stoupnul. Pokud jde o střelnou zbraň, Tang Lung se jednou zeptá, jestli se dá v Římě koupit, a pak, když se dvakrát objeví v jeho blízkosti, ji prostě jenom odhodí. Jenom Tang Lungův samostatný trénink byl velmi dobrou reklamou. A když se k tomu přičetla ukázka na dvorku vedle restaurace a k tomu využití bó a pochopitelně fascinující práce s nunčaky, právem se bavíme o kultovní podívané. Slavný souboj v Koloseu (tehdy pro veřejnost zcela uzavřeném) tak lze považovat v podstatě už jenom za třešničku na dortu. Pravda, Chucka Norrise už potom nikdy nikdo neporazil. Aby taky jo, když ho kousla kobra královská a po třech dnech strašlivých bolestí chcípla.

Cesta draka je výborný kung-fu/jeet kune do film. Výjimečný je i z toho pohledu, že s sebou vlastně nese jak jeden pozoruhodný twist, tak prvky westernu. A to nejen díky užítí hudby Ennia Morriconeho z Tenkrát na západě, nýbrž i celkovým konceptem muže přicházejícího z neznáma, který pomůže slušným lidem v nesnázích, a pak zase zmizí (viz např. Shane či Tulák z širých plání). Říká se, že Bruce Lee byl velký egoista. Na tom finálním střetu s podobně smýšlejícím Chuckem Norrisem, který dvakrát napočítal do nekonečna, je to docela znát. A tato scéna z Tenkrát v Hollywoodu tohle tvrzení jenom podporuje. Na druhou stranu, všichni jeho spolupracovníci, včetně Boba Walla (v Cestě draka ztvárňuje povolaného bojovníka v kimonu, co se pere s tím japonským), vždycky mluvili o jeho slušnosti a vstřícnosti. V každém případě po sobě zanechal řadu velkých věcí, mezi které rozhodně patří i tenhle film.

FOTO: cinema.de