NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Recenze: Není čas zemřít

Vydáno dne 01.10.2021 (1150 přečtení)
Po rok a půl trvajícím odkládání premiéry jde pětadvacátá Bondovka konečně do kin. 

 










 

Zatímco Spectre začínala vskutku spektakulární scénou ze zaplněného Zócala v Mexico City při Dni mrtvých, tentokrát začínáme o poznání komorněji, na téměř opuštěné norské chatě. Malá holčička tady bydlí se svou matkou, ale brzy se dozvíme, že otec není jen tak obyčejný člověk. Týpek v masce proto přijde a matku zabije. Sám naopak potvrzuje, že už od dob Michaela Myerse maskovaní týpci vstávají, i když se do nich krátce předtím střílelo. Holčička má hned dvojí problém – pronásleduje ji někdo, kdo ji chce zabít, a zároveň se propadne při útěku přes zamrzlé jezero do ledové vody. Útočník se nad ní slituje a vytáhne ji. Střih – Dozvídáme se, že šlo o Madeleine, současnou milou Bonda. Jamese Bonda.

Ten v malebném italském městečku navštíví hrob bývalé lásky Vesper, zatímco Madeleine čeká na hotelovém pokoji. Když v tom hlavního hrdinu odhodí výbuch, po kterém následuje stylová honička úzkými uličkami, kterou lze označit za suverénně nejlepší akční scénu, které jinak bohužel mají sestupnou tendenci. I kvůli přehnaně dynamické střihové skladbě. Zakončena je pak zřejmě nejemotivnějším momentem, po kterém se přesouváme do doby pět roků poté, kdy půjde o vědce Valda Obručeva a o zbraň Heracles, která zabíjí tím, že rozhašuje DNA. Ale proč by ji chtěl někdo použít? Z toho M (Ralph Fiennes) nemůže být klidný ... 

Speciálně o Bondovkách se říká, že bývají tak dobré, jako je dobrý jejich záporák. Skyfall měl úlisného Javiera Bardema, zatímco Spectre dosadil tehdy relativně čerstvě dvojnásobného držitele Oscara Christopha Waltze. Nedostal však příležitost prokázat svou ďábelskou chytrost jako v Hanebných panchartech, ani zákeřnost á la Voda pro slony. Takže zůstal dost za očekáváním. Pro Není čas zemřít byl odstraněn do značně vedlejší úlohy, ale přesto se mu paradoxně podařilo zanechat mnohem větší stopu, než dokázal Rami Malek coby Lyutsifer Safin, jenž po něm převzal otěže a o němž se dá s trochou nadsázky tvrdit, že jej v hereckém projevu předčil i Jan Werich, ač byl v Žiješ jenom dvakrát po týdnu přeobsazen pro svou nedostatečnou hrozivost.

 










 

Do jisté míry je to popětadvacáté skoro to samé, včetně výstřelu a titulkové sekvence doprovázené písní, která se povětšinou hojně hraje i v rádiích. Kolem Bonda se vyskytují krásky, objednává si martini a navléká smoking, zatímco zlosyn má tuctový plán, na základě kterého už nebude svět stagnovat, ale bude se rozvíjet. Bohužel pro něj zcela nepřípustným směrem. Zlatý Richmond Valentine v Kingsman: Tajné službě … Za sebe musím napsat, že James Bond byl pro mě – co se filmových agentů týče – vždycky až tím (minimálně) čtvrtým vzadu po Ethanu Huntovi, Jasonu Bourneovi a Bryanu Millsovi. Takže na mnohá jeho dobrodružství se jen složitě přinutím podívat.

Na druhou stranu přeobsazení hlavního hrdiny za ty roky častokrát skýtalo prostor pro divergenci (ne tuhle Divergenci). Takže zatímco za časů Pierce Brosnana nechyběla agentovi 007 elegance a nadhled, doba Daniela Craiga přinesla hraní na serióznější notu, což se ovšem v Není čas zemřít zvrtlo v jaksi nedůstojné finále, během kterého resp. už před kterým, dojde na několik zvláštností (jak teda přesně funguje Heracles a nebylo náhodou to vypouštění do moře poněkud riskantní?), jaké zapříčiňují, že z očekávané filmové události roku se stala v podstatě jenom lehce nadprůměrná podívaná.

Ano, i na Není čas zemřít je znát, že rozpočet byl obrovský, takže umožňoval všechno pořádně nafouknout a vůbec na ničem nešetřit. Jenže tahle hýřivost a marnotratnost bývá v momentech, kdy by hromadu peněz mohla nahradit špetka kreativity, poměrně kontraproduktivní. Sice pořád lepší, než když film stojí ranec a není to na něm vidět, ale když akční scény nijak zvlášť neohromí a za těmi ve výše zmíněných franšízách o dost zaostávají (včetně prvních 96 hodin, kde měli tvůrci dost omezený budget), zatímco ty neakční leckdy působí zdlouhavě a víceméně jenom jako nutný předěl právě před další akcí  … No nelze se zbavit dojmu, že tuhle nejnovější Bondovku si plnohodnotně užijí opravdu pouze skalní příznivci a příznivkyně série. Ačkoli těch rozhodně není málo, vezeme-li v potaz fakt, že od natočení Dr. No uběhne příští rok šedesát roků! Jasně zní to trochu zkresleně, když si uvědomíme, že takový Clint Eastwood měl v té době na kontě coby herec už jedenáct celovečeráků.

 










 

Daniela Craiga čiší soustředěnost a odhodlání rozloučit se s Jamesem způsobem dokádajícím význam téhle postvy. Chtěl jsem napsat rozloučit se s agentem 007, avšak to by nebylo úplně správně, když je ve výslužbě (byť sem tam vypomáhá CIA). Takže nová „nula nula sedmička“ vypadá jako Lashana Lynch. Paradoxní je, že z tohohle kroku zběsile neprýští snaha o tu superkorektnost – dá se pochopit, že u MI6 to prostě tak nějak přirozeně vyplynulo. Zmíněná herečka přitom svým projevem rozhodně baví. A bavila by i svůdná Ana de Armas, kdyby dostala příležitost se předvést taky jinde, než jen při Bondově pobytu na Kubě, na který nebude v dobrém vzpomínat kamarád Felix (pohodářský Jeffrey Wright). Ovšem skutečnou vítězkou se stává Léa Seydoux, která umě vybalancovává svou křehkost s faktem, že rozhodně není pouhou kráskou v nesnázích. Takže zatímco James Bond je svaly a mozek (ačkoli za ten lze považovat i Bena Whishawa v roli Q a vždy skvělou Naomie Harris v roli Moneypenny) celého filmu, Madeleine je jeho srdcem, které se však po začátku na delší dobu vytratí.

Není čas zemřít je ve výsledku fakticky jenom lehce nadprůměrný film, u kterého nemá smysl polemizovat nad tím, jak by dopadnul, kdyby se režie chopil Danny Boyle. Cary Joji Fukunaga zvládnul celý projekt v rámci možností ukočírovat, přestože se dosud věnoval nízkorozpočtovým dramatům. Rozpačité pocity nejsou dány pouze závěrem a úplným, ve své podstatě tuctovým finále před vjezdem do tunelu. Sice nejde o zběsilost typu přešívání obličejů, která se kdysi zamýšlela pro Terminator Salvation a která by asi stejně fungovala jenom tehdy, pokud by v daném počinu hrál Nicolas Cage, tak jako tady. Účast malé holčičky se nakonec taky ukázala býti spíše přítěží, než aby pomáhala probouzet emoce. I proto, že každý ví, že v ryze mainstreamovém bijáku se dětem (skoro) nikdy nesmí nic špatného stát, protože diváci a hlavně divačky by to nerozdýchali. Uvidíme, jestli James Bond dokáže něčím překvapit příště.

FOTO: Forum Film
Hodnocení autora: 6/106/106/106/106/106/106/106/106/106/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Lidi krve Dnes

V kinech je stále k vidění tenhle nový český film, který si chce jít svou vlastní cestou.&n... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek

TV

Recenze: Perníková věž

Na rozhovor s Milanem Šteindlerem navážeme povídáním o jeho nejpozoruhodnějším režijním počinu,... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení