NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Recenze: Mauritánec: Deník z Guantánama

Vydáno dne 12.09.2021 (252 přečtení)
Ještě jednou se vrátíme k 11. září 2001. A to s filmem, který si odbyl premiéru v letošním roce a který nedávno vyšel na Blu-ray a DVD. 

 

Dlouhou dobu žil v Německu. V listopadu 2001 přijel Mohamedou Slahi v podstatě jenom na skok domů na severozápad Afriky. Jenže z rodinné oslavy ho odvezla policie. Následujících patnáct roků strávil na popud Američanů za mřížemi. Po jejím otevření se přestěhoval do věznice Guantanamo Bay, která sloužila pro zadržování domnělých teroristů. Za zdmi se objevilo okolo 780 zadržených, přičemž jenom u hrstičky byla skutečně prokázána vina. V případě titulní postavy jsou na začátku pochybnosti. Před odvezením z oslavy v telefonu rychle vymazal všechny kontakty. Na začátku 90. let strávil několik měsíců ve výcviku Al-Káidy a jeho bratranec se hodně kamarádil s Usámou Bin Ládinem, z jehož telefonu dokonce jednou Mohamedouovi volal. Skutečně se tenhle člověk do značné míry zasloužil o náraz letadla do Jižní věže?

V Albuquerque v roce 2005 se právnička Nancy Hollander dozvídá, že v Guantanamu se nachází zadržený, jehož rodina o něm tři roky neměla vůbec žádné zprávy a který vůbec nebyl z ničeho obviněn. Případu se tedy ujme, přičemž si k ruce vezme asistentku Teri. Žalobcem má být Stu Couch, který souhlasí, přestože/protože má na celé věci osobní zájem. Letadlo, které narazilo do Jižní věže, totož pilotoval jeho kamarád. Jenže autority vyšetřování z nějakého důvodu jaksi záměrně komplikují. A když se konečně podaří dostat k utajovaným materiálům, vypadá to, že skuteční zločinci sedí někde úplně jinde.

 










 

Podobnému tématu se věnovalo už více projektů. K těm nejzdařilejším budou patřit Odvlečen nebo Camp X-Ray. Potlačování lidských práv a spravedlnost jsou témata, jaká budou vždycky aktuální. A když se dají do souvislosti s tragickými událostmi, které v lidech vyvolávají zlost a touhu po pomstě, bývá to ještě intenzivnější. Mauritánec: Deník z Guantánama to dotáhnul ke dvěma nominacím na Zlatý glóbus – Tahar Rahim, se kterým režisér spolupracoval už na Orlu deváté legie, se nedočkal, přestože z Mohamedoua udělal v podstatě sympaťáka už v době, kdy jsme si ještě nemohli být stoprocentně jistí jeho bezúhonností. Zato Jodie Foster se dočkala. Zcela naprázdno naopak vyšli jak Benedict Cumberbatch, tak Shailene Woodley.

Hlavní hrdina je podroben mučení (viz Odvlečen). A ve věznici se spřátelí s jedním z dozorců, čemuž ovšem není – na rozdíl od Campu X-Ray – věnována větší pozornost. Mnohem zajímavěji se jeví jednak ona sekvence, při které ho potká psychické i fyzické mučení – je přinucen stát v tzv. stresové poloze, nenechají ho vyspat, neštítí se waterboardingu a lsti využívající rodinné příslušníky, což je to největší a nejpokleslejší svinstvo. Zároveň mu vnutí dozorkyni k osouložení ... Zkrátka aplikují různé praktiky, aby z něj dostali doznání. Hodně to připomíná bolševicko-inkviziční zvěrstva (např. Kladivo na čarodějnice, Goyovy přízraky). Akorát tady se dějí v podání těch, kteří by měli být těmi hodnými.

 










 

O Guantanamo Bay se ví, že se tam tyhle věci v rámci „vyššího boje proti terorismu“ děly a že o nich administrativa George W. Bushe dobře věděla. Ostatně schválil je sám ministr obrany Donald Rumsfeld. Vězňů, kteří byli mučeni, muselo být o dost více. Jak podotknul Oliver Stone (World Trade Center) v této knize/v tomto seriálu, Usáma Bin Ládin přesně dosáhnul svého, jelikož chtěl všem ukázat, že USA nejsou bezchybnou zemí a v jejím čele stojí osoby, které se vlastně neváhají uchylovat k praktikám svých teroristických nepřátel. Nicméně nepříliš morální a příkladné postupy Spojených států a jejich politických lídrů či velkých korporací nejsou záležitostí posledních dvaceti roků, jak dokládají nejen dodávky užitečných věcí Hitlerovi za druhé světové války, intervence ve Vietnamu, podpora diktátora Eduarda Noriegy nebo skandál Irán-Contras.

Mauritánec: Deník z Guantánama je drama, ve kterém sledujeme nezáviděníhodný osud jednoho člověka. A bylo mnohokrát ověřeno, že tahle metoda mívá na diváky mnohem větší efekt, než kdybychom přímo sledovali desítky či dokonce stovky obdobně utiskovaných. Ze stejného důvodu přišlo kupříkladu Davidu S. GoyeroviMuži z oceli geniální, že by titulní superhrdina pro záchranu několika jedinců klidně obětoval celé město. Tohle byl opravdu silný divácký zážitek, avšak z jiného úhlu pohledu, než jak to bylo zamýšleno. V Mauritánci: Deníku z Guantánama to naštěstí funguje. Ale zdaleka se nejedná o první počin svého druhu. Proto by bývalo bylo dobré přijít ve vyprávění s nějakou inovací, protože ta de facto běžná rutina filmu škodí ze všeho nejvíc. A to jak ze scenáristického, tak z režijního úhlu pohledu. V každém případě máme přesto důvod věřit, že Kevin Macdonald svoje nejhorší dílka, tj. Budoucnost nejistá a Černé moře, už natočil.

P. S.: Blu-ray i DVD vycházejí bez bonusových materiálů. 

FOTO: cinema.de
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Demonik

Nejnovější počin od hosta letošního festivalu Future Gate, tedy Neilla Blomkampa – režiséra sci-fi bijáků... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení