NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Speciál: O knize Geekův rok

Vydáno dne 07.10.2020 (348 přečtení)
Aneb 365 zajímavostí ze světa sci-fi a fantasy. 

 










 

Literatura, manga, superhrdinové, anime, kultovní programy, open space, paralelní světy, steampunk, kyberpunk, virtuální realita, hraní her, hra na hrdiny ... Dobré, akorát ne všechno se týká výše uvedených žánrů. Ve finále to však ničemu nevadí, naopak se jedná o příjemné zpestření. Ovšem nejdříve je nutné si k autorovi vypěstovat důvěru, což je po některých přehmatech docela dřina. Viz kupříkladu odstaveček o Johnu Miliusovi a některé další, kdy si položíme otázku, jestli náhodou není Jamesi Clarkeovi teprve něco kolem patnácti.

Teď trochu ke konceptu. Úvod je doprovázen grafem, na kterém je znázorněno, jak dlouho se který herec objevoval v seriálu Dr. Who v hlavní roli. Potom už projíždíme každým dnem v roce, přičemž o každém tématu se píše jenom v krátkém odstavci. Ačkoli povídání je to leckdy stručné, jasné a výstižné, tj. žádné obsáhlé statě vskutku nejsou potřeba. Pro některé dny vybral skutečně nejideálnější vhodný příklad, avšak není pochyb o tom, že v jiných dnech se staly ještě významnější události než ty, o kterých autor píše (narození Arnolda je víc než to Nolanovo).

Tak třeba 11. dubna (1944): „Narodil se filmař John Milius. Milius byl režisérem a spoluautorem scénáře filmu Barbar Conan (1982). Významnými dialogy přispěl do snímků, jako jsou například Apokalypsa (1979), Čelisti (1975) a Drsný Harry (1971). Jeden z nejznámějších citátů ze sci-fi filmů zní „Scotty, transportuj mě“. Věta ale ve Star Treku nikdy nepadla. V epizodě „Hráči z Triskelionu“ ze série z roku 1968 ve skutečnosti zaznělo: „Pane Scotty, transportujte nás“. Totéž platí pro epizodu Star Treku „Ďábel v temnotě“. Spock nikdy neřekl: „To je život, Jime, ale ne tak, jako ho známe.“

V jistém smyslu pozoruhodný úlet. Každopádně John Milius zůstává poměrně nedoceněným tvůrcem a i krátké povídání o něm se rozhodně dalo pojmout hordou jiných způsobů. Jenže Clarke se rozhodně nechce pouštět do nějakých větších akcí, což je taky patrné například k 10. lednu, kdy měla premiéru Metropolis. Žádné neznámé postřehy týkající se této klasiky Fritze Langa nemůžeme očekávat. Jinak všechny kresbičky jsou původní, v knize se neobjevuje jediná oficiální fotka z filmu nebo třeba obal knihy. Znova: jedná se o vítané zpestření. Jenom kdyby se autor vyvaroval některých začátečnických chyb. Oproti původním předpokladům jich však zdaleka není tolik.












 

Přestože není tak komplexní jako Kronika sci-fi, můžeme se z Geekova roku dozvědět několik pozoruhodných informací a seznámíme se s dalšími význačnými jmény (a to nejen z popkulturního světa) jako Buckminster Fuller, Mary Anning, Mac Brazel, Andreas Brandhorst, Ralph McQuarrie, Thomas More, Syd Mead, Ralph Vaughan Williams, Ray Parker Jr., Drew Struzan, Aleister Crowley, Pauline Baynes, John Milius (sic), Forrest J. Ackerman, H. Rider Haggard, Simon Marius, Judith Merril, J. Allen Hynek, Heinrich Hoffmann, Florecnce Carpenter Dieudonné,  … a takhle by se dalo ještě chvíli pokračovat, tak jako by se daly uvádět různé vychytávky od Vennova diagramu po Myers-Briggs Type Indicator.

A co dalšího se dozvíme? Tak třeba kdy vtrhnul do amerických kin Predátor, kdy se vysílala epizoda The Time of the Hawk ze seriálu Buck Rogers In the 25th Century, kdy se narodil John Carpenter, kdy George Pal, kdy byl z raketoplánu Challenger proveden první pokus o volný pohyb ve vesmíru, kdy se na trhu poprvé objevila panenka Barbie, kdy dosáhl James Cameron dna Mariánského příkopu, kdy zapsali Řekové první záznam o zatmění Slunce, kdy se pan Brambora stal první hračkou, na kterou se v televizi vysílala reklama, kdy vyrazil Jonathan Harker do Transylvánie, kdy se v Tokiu konala premiéra filmu Ran, kdy měl Ferris Bueller volný den, kdy byla patentována první ruční kalkulačka filmy Texas Instruments, kdy byla poprvé popsána legenda o Lochneské příšeře, kdy sledoval Edmund Halley „svoji“ kometu, kdy se Marty McFly vrátil do roku 1955, kdy odletěl E.T. domů, kdy vyšla na singlu skladba Thriller, kdy definitivně skončila éra VHS nebo kdy Edwin Hubble oznámil existenci jiného galaktického systému. Tolik pro nejlepší představu.

Geekův rok se nakonec od Kroniky sci-fi liší docela dost. Akorát by bývalo fakticky nebylo od věci lépe formulovat myšlenky (tj. místo Den, kdy byl natočen Star Trek, napsat: Den, kdy měl premiéru Star Trek) a lépe se orientovat v číslech – teď zdaleka nejde jenom o tržby, které Jamese Clarkea enormně zajímají. Díky Karlu Čapkovi a nepřímo i u kapitolky o filmu Pod kůží dojde rovněž na českou stopu, ale Adéla jest při zmínce o masožravých rostlinách trestuhodně ignorována! Zároveň se znovu dost zaobírá tvorbou britských umělců, ačkoli poslední den v roce je věnován americkému filmu Zvláštní dny, na kterém se podílel James Cameron. Původně jsem chtěl tenhle článek zveřejnit 30. října, neboť ten den uplyne dvaaosmdesát roků od chvíle, kdy přišel Orson Welles (který přece není jmenovec H. G. Wellse!) se svou kultovní rozhlasovou adaptací Války světů. Jenže v Knihách Dobrovský je teď tahle monografie k dispozici za velmi výhodných podmínek!!!

FOTO: nasenakladatelstvi.cz, cinema.de
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Lady Snowblood

V závěru roku 1973, konkrétně 1. prosince, si doma v Japonsku odbyl premiéru tento pozoruhodný počin, jaký... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení