NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Recenze: Temná tvář Brooklynu

Vydáno dne 09.09.2020 (351 přečtení)
„Pěkné je sílu obra míti, však tyran je, kdo ji jako obr užívá.“ 

 




























 

Tak zní motto tohoto projektu, který se stal srdeční záležitostí pro Edwarda Nortona a který trochu připomene tituly Čínská čtvrť nebo Pod rouškou (!) noci. Zmíněný herec za svou kariéru ztvárnil dost nezapomenutelných rolí. A v tomto případě se po devatenácti rokách znovu ujal i režie. A k tomu ještě napsal scénář podle knihy Jonathana Lethema a Temnou tvář Brooklynu taky produkoval. Mimochodem, český distribuční název je hezký, avšak není přesný, jelikož odkazuje k tomu, že titulní hrdina Lionel Essrog (Norton) jako dítě osiřel. A jeho opatrovník Frank Minna (Bruce Willis) mu říkal Brooklyn podle té slavné newyorské čtvrti.

Právě v New Yorku se příběh odehrává a je situován do 50. let minulého století, které jsou vyobrazeny velmi věrohodně. A protože se hlavní hrdina pasoval do role detektiva, bývalo by nemuselo být marné, kdyby byla Temná tvář Brooklynu černobílá/noirovější. Pátrání po vinících takhle závažného případu není samo o sobě jen tak. Lionel navíc není psychicky úplně v pořádku. Má určitý handicap, i když jiný než Detektiv Down. Obsedantně-kompulzivní porucha může pořádně znepříjemňovat život. A když se k tomu přidá ještě Tourettův syndrom (na rozdíl od Torettova) s tím nemístným, třebaže nezaviněným vykřikováním, není divu, že zatím neměl holku. Všechno si však pamatuje. Teď je ovšem pryč kamarád Frank, který se zřejmě zapletl do nebezpečí s někým z vyšších politických kruhů. Spolu s kolegy Lionel na popud Frankovy ségry/přítelkyně Julie (vždy kouzelná Leslie Mann) nadále pracuje v detektivní agentuře. Ostatní se moc k pátrání nemají, a tak to víceméně bere všechno na sebe, přičemž stopa povede i mezi Afroameričany.

 










 

Režijním debutem Edwarda Nortona byla v roce 2000 nemastná neslaná a z hlediska tempa i rytmu dost nevyvážená komedie s účastí Bena Stillera, Jenny Elfman i Miloše Formana nazvaná Rabín, kněz a krásná blondýna. Temná tvář Brooklynu je z řemeslného hlediska určitě vyzrálejší. Tedy až na dva dost podstatné fakty. Jednak že ty nejdůležitější okamžiky proběhnou v nesmyslně rychlém tempu – ať už se jedná o úvodní dialog v autě či pozdější objevy během pátrání. To je opravdu iritující, a současně také nejzásadnější problém.

Velké plus naopak film zasluhuje za to, že se jedná o detektivku, která působí v té současné záplavě děl tohoto žánru vcelku svěže, ale zároveň  - možná paradoxně – i oldschoolově, byť se najde několik nadbytečných (nedůvěryhodná romantická linka) či dlouhých (tancování v jazzovém klubu) scén, které posouvají vývoj příběhu nesprávným, zbytečně zavádějícím směrem. A když už konečně dojdeme k té pointě, není podána s dostatečnou úderností. To hodně zamrzí, protože se snadno může stát, že si na ni třeba už týden po zhlédnutí nebudete moct vzpomenout. Tolik k tomu druhému podstatnému faktu.

 










 

Jak naznačeno, Edward Norton je vynikající herec, což bylo u Temné tváře Brooklynu nesmírně důležité, když ztvárnil postiženého. V případě takovýchto úloh bývá mezi uvěřitelností a neuvěřitelností tenká hranice. Poctivá příprava a herecký talent jsou nezbytně nutné. Pak z toho nezřídka bývají prestižní ocenění – Dustin Hoffman, Leonardo DiCaprio či Joaquin Phoenix by mohli vyprávět. Na rozdíl od Prvotního strachu, Kultu hákového kříže a Birdmana Ed Norton docela nepochopitelně nedosáhnul ani na nominaci na dvě nejuznávanější ceny, tj. na Oscara a Zlatý glóbus. Hodně zvláštní. Tím spíše, že mu Willem Dafoe, Bobby Cannavale, Alec Baldwin a Gugu Mbatha-Raw tak pěkně přihrávají.

Temná tvář Brooklynu znovu dokazuje, že není vůbec nic špatného na tom, když se herec chopí i režie (a scénáře a produkce). Pokud k projektu přistupuje s velkým nadšením pro věc, což je tady znát, což vždycky pomůže. Pro něho samotného to, že zároveň ztvárňuje hlavní roli, však může být občas trochu schizoidní, přestože jako herec ví například to, kam postavit kameru pro dosažení co možná nejoptimálnějšího hereckého výkonu. Tak se to dozvíme v bonusové sekci, která kromě desetiminutového FILMU O FILMU obsahuje ještě VYNECHANÉ SCÉNY a KOMENTÁŘ REŽISÉRA, který si můžeme pustit s čínskými titulky. Dobré, ale je lepší si pamatovat, že Frank šel do války za dobrou věc, i když nemusel!

FOTO: cinema.de




 
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Speciál

Speciál: O knize Rozmarná léta

Minulý měsíc bohužel odešel Jiří Menzel. Sedm roků zpátky, u příležitosti svých pětasedmdesátin,... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení