Jeden svět

Rozhovor: Ivan Trojan

Vydáno dne 11.06.2020
Vynikající český herec, který ve filmu Bourák hraje titulního hrdinu. 

 










 

FDb: Nejdříve bych ještě navázal na náš minulý rozhovorAndělovi Páně 2. Říkal jste, že trojku natočíte, pokud na dvojku přijde přes milion lidí, čemuž jste před premiérou nevěřil. A já jsem vám říkal, abyste nebyl překvapený. Přes milion lidí přišlo, takže se chci zeptat, jak to vypadá s Andělem páně 3?
Ivan Trojan: Nebudu říkat s kým, ale Jirka se snaží najít nový námět a text. Na něco jsme trochu možná přišli, ale v jaké je to teď fázi, jestli text vzniká nebo nevzniká, to nevím.

FDb: Když jsem se byl minulý rok podívat na natáčení Bouráka, bylo mně řečeno, že když jste se dozvěděl, že máte ve filmu coby titulní Bourák opravovat auta, tak jste se je chtěl naučit opravovat i ve skutečnosti. O vás se ví, že se na role vždycky pečlivě připravujete. Je to až tak, že vymýšlíte ke svým postavám kompletní backstory, třeba až do dětství?
Ivan Trojan: Až do dětství, to bych neřekl. U Bouráka jsem se snažil přijít na to, proč ta manželka s tímhle Bourákem pořád ještě je. Tak jsem si vytvořil silnější příběh, kdy se spolu seznámili. Jestli to bylo před nebo po revoluci, kdy drželi při sobě, a že to pouto k nezávislejšímu životu a k tomu rock’n’rollovému tanci byla jejich společná vášeň. Takže tam muselo být něco hodně silného. Protože se stává, že když přijde neúspěch v práci a krize středního věku a to manželství trvá delší dobu, tak se to může rozmáznout. A tenhle film je o tom, že se to dá zachránit a že by se manželé neměli vzdávat. A taky, že je dobré si dobře vychovat děti, protože ty děti můžou pomoci k nalezení nějakého nového impulzu nebo pouta.

FDb: Se kterou z postav, které jste hrál, ať už ve filmu, v televizi nebo na divadle, myslíte, že by si Bourák nejvíc rozuměl?
Ivan Trojan: Možná s tím Petrem z Příběhů obyčejného šílenství.

FDb: Jsou režiséři, kteří dělají pečlivé čtené zkoušky s herci před natáčením. Nebo jsou naopak režiséři, kteří chtějí všechno zachytit až přímo na place. Říkal jste, že jste pro první variantu. Pro srovnání, vybavíte si, při jakém projektu jste měl nejméně času na přípravu?
Ivan Trojan: Možná na Hořícím keřiAgnieszkou Holland. Agnieszka udělala jednu čtenou zkoušku, kde jsme byli všichni. Ale bylo nás tam strašně moc, takže jsme si toho moc nestihli říct. A když jsem přišel na první natáčecí den, tak jsem se s Agnieszkou ani nepotkal, protože se točila davová scéna a já jsem tam měl jako policajt ten dav monitorovat, jestli je všechno v pořádku. Takže jsem byl vypuštěný do éteru a tímhle způsobem vlastně tahle spolupráce pokračovala dál. Takže jsme si k tomu nemuseli nic moc říct. Na rozdíl od Šarlatána, kde ta příprava musela být pečlivější, protože to byla daleko komplikovanější postava.

FDb: Když jste zmínil Šarlatána, na co byste se Jana Mikoláška zeptal nebo co byste mu řekl, kdybyste měl tu možnost?
Ivan Trojan: (přemýšlí) To jste mě zaskočil. To je dobrá otázka, akorát teď se mi honí hlavou moc věcí. Asi proto, že jsem do toho byl tolik ponořený.

FDb: Minule jste si pochvaloval, že u Díry u Hanušovic jste zůstávali na té Moravě po celou dobu natáčení, tedy že jste ty zhruba dva měsíce vůbec neodjížděli do Prahy. Platilo to i pro Bouráka, který se točil ve Varnsdorfu a okolí?
Ivan Trojan: Ne. Pokud jsem nehrál, tak jsem v tom Šluknovském výběžku zůstával. Ale točili jsme to v době, kdy se rozjížděla divadla. Byly oprašovací zkoušky, byla představení, měl jsem tam mnoho zájezdů. Byly dvě varianty, buď se to natočí takhle na podzim, anebo se to bude muset o rok odložit. Takže jsme radši šli do takovéhoto punku. V tomhle smyslu to punk trochu byl, protože to bylo hodně ježdění a cestování tam a zpátky.

FDb: Takže to úplně nebylo pohodové natáčení …
Ivan Trojan: To se zase říct takhle nedá. Já to beru tak, že je to náročná práce, u které se občas přihodí, že je tam něco milého a vtipného. Ale na té práci je důležité, aby to milé a vtipné bylo pak v tom výsledku. A k tomu je někdy strastiplná cesta. Tady nám navíc nevycházelo počasí. Bylo to krušné.

 










 

FDb: Když jste řekl milé a vtipné, vzpomněl jsem si na vaši společnou scénu s bráchou Ondřejem. Bylo těžké ji natočit? Protože mě připadalo, že jste se při jejím natáčení museli každou chvíli smát …
Ivan Trojan: (smích) To je správný příklad. Jasně, taky jsme se „odprdávali“. Brácha se rozhodnul poměrně na poslední chvíli, že tu roli Elvise svěří sobě. Nebo alespoň mně to řekl na poslední chvíli. A když se začalo točit, tak nebyl čas si to vyzkoušet. Takže jsme do toho šli a já jsem vlastně ani nevěděl, jak bude vypadat. V tom kostýmu jsem ho poprvé viděl až na place. To víte, že nás to občas překvapovalo, co z nás jde. Ale točilo se to v noci a točilo se to asi osm hodin. V pět hodin nad ránem už je to těžké. (smích)

FDb: Už jste Bouráka viděl?
Ivan Trojan: Viděl jsem zatím jenom hrubý sestřih, ze kterého jsem měl dojem, že ten film má potenciál. Tak doufám, že se to podařilo dotáhnout.

FDb: Při rozhovoru k filmu Ve stínu jste mi říkal, že vždycky rád spolupracujete s Davidem Ondříčkem a s Markem Epsteinem, i když si třeba od začátku ne ve všem rozumíte. Jak to bylo v případě Bouráka?
Ivan Trojan: Podobně. Hledali jsme, co to je za člověka. Protože ta Bourákova linka je taková vodorovná, oproti třeba lince Rudy, kterého hraje Jirka Macháček. Jeho postava tam má velký oblouk, kdežto v mém případě to byla trochu rovina. Věděl jsem, že se ten rock’n’roll musím naučit velmi dobře, protože je to částečně o tom. Takže i když tam toho tance je třeba jenom pět minut, tak jsem na tom strávil půl roku, protože jsem věděl, že to tam fakt musí být.

FDb: Znáte někoho jako Bourák i v reálném životě?
Ivan Trojan: Seznámil jsem se s několika lidmi, kteří nám dělali komparz a kteří nám pomáhali s tím tancem, protože jím jsou docela posedlí. Ale komplexního Bouráka, který by do toho takhle opravoval i ty auta, tak to asi neznám. Ale já mám rád lidi, kteří mají nějakou vášeň a zájem o něco. To je prostě skvělé, zvláště když jim to zůstane tak dlouho.

FDb: Další otázka je s audioukázkou. Když jsem tohle video viděl, přišlo mně úplně skvělé. Jak text, tak zpěv. A pak jsem zkusil zavzpomínat a vyšlo mně, že ve filmech vlastně skoro vůbec nezpíváte. Nemrzí vás to trochu?
Ivan Trojan: (úsměv) Ne, nemrzí. A tuhle písničku jsem opravdu napsal v patnácti nebo šestnácti. Měl jsem jich víc, ale když jsem byl na vojně, tak mi jeden voják ukradl celý zpěvník a harmoniku. Takže jsem přišel o spoustu svých jiných písniček.

FDb: Kdy vás budeme moct vidět v dalším filmu? Kromě Šarlatána, který by měl jít do kin 20. srpna a kromě Samotářů, kteří mají obnovenou kinopremiéru 2. července?
Ivan Trojan: Na podzim a v zimě bych měl točit scénář Štěpána Hulíka, je to taková třídílná věc pro Českou televizi. A na jaře s Jirkou Strachem taky třídílnou věc, kterou napsala ta dvojka, co dělala Případy 1. oddělení, to znamená Jan Malinda a Josef Mareš.

FOTO: Total Helpart T.H.A.
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Záskok

Brzy vstoupí do kin Panenky na útěku v režii Ethana Coena, který ve čtyřiadevadesátém režíroval se svým... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz