NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Recenze: Bohemian Rhapsody

Vydáno dne 12.05.2020 (593 přečtení)
Is this the real life? Is this just fantasy? O nejnavštěvovanějším filmu v historii našeho státu jsme si dosud nenapsali. A teď můžeme i proto, že Freddieho Mercuryho ztvárňující Rami Malek má 12. května narozeniny. 

 










 

A všichni už asi vědí, že za ztvárnění frontmana skupiny Queen dostal Oscara. Na úkor Christiana Balea ve Vice či Bradleyho Coopera za Zrodila se hvězda. Ale to teď nechme stranou. Rami Malek si pro nás ve svém hereckém představení nachystal několik přesných, věrohodných momentů. A nabízí se otázka, jestli by z toho byla cenná soška, i kdyby se v hlavní roli tohoto bijáku objevil původně zamýšlený Sacha Baron Cohen, který po titulech Grimsby a Alenka v Říši divů: Za zrcadlem nějak sešel z očí. Ale to teď taky nechme stranou.

Další Oscary byly v obou zvukových kategoriích, což se u filmů, ve kterých hraje důležitou roli hudba, holt stává. A čtvrtá cena Akademie byla za nejlepší střih. Vcelku nepochopitelné. Nějaký ten neotřelý postup (vizuálními efekty podpořené průjezdy kamery) se sem tam najde. Jindy je tomu přesně naopak, kupříkladu když hraje ta samá i po střihu „o rok později“, což naznačuje, že se jako skupina nikam neposunuli. I během dialogových pasáží je střihová skladba často úplně zbytečně divoká. Během nepříliš rozvinuté věty se stříhá vícekrát jinam, přičemž daný záběr trvá okolo jedné sekundy. Pochopitelně přitom neodkrývá žádnou novou informaci, ani neodhaluje reakci postavy, protože vlastně ještě není na co reagovat. Spíše to vypadá, že se během natáčení možná něco technicky pokazilo nebo ztratilo v postprodukci, takže bylo zapotřebí ani ne prostřihů, jako spíše jakési vaty, která by zaplnila, co je potřeba. To by bývalo bylo o dost férovější ocenit kameru. Nebo že by byl Oscar především za přesnost při zinscenování Live Aid koncertu, který se mimochodem nachází v nezkrácené verzi v bonusech?

Anebo prostě Dexter Fletcher nebyl spokojený s tím, co jeho vykopnutý předchůdce Bryan Singer natočil. Druhý jmenovaný zvolil značně neprofesionální přístup a po neshodách s herci musel odejít. A nahradil ho první jmenovaný, který za něj dotočil nemnoho natáčecích dnů a který vzhledem k pravidlům DGA zůstal v titulcích uveden pouze jako výkonný producent. Rok poté ovšem natočil biografii jiného zpěváka. Převzít projekt po někom jiném bývá složitější už během předprodukční fáze, natož během samotného natáčení. Nicméně Dexter Fletcher se s tím podle všeho popasoval slušně. Docela by mě zajímalo, kolik bylo celkem natáčecích dnů, protože to občas působí dojmem, že se točilo hodně rychle.













 

Velkou zásluhu má také scenárista Anthony McCarthen, protože poprvé po velmi dlouhé době jsem měl při sledování filmu o hudební skupině nebo zpěvákovi (myšleno takových, jaké mají reálné předobrazy) pocit, že celovečerní biják má smysl, tj. nebylo by lepší si o nich pouze přečíst někde na Wikipedii. Scenárista měl údajně spolupracovat se zbývajícími členy skupiny, přičemž ti se netajili tím, že některé události ve filmu byly pozměněny za účelem dramatizace – např. není pravda, že se Mercury dozvěděl o tom, že je HIV pozitivní, ještě před Live Aid koncertem.

O Freddiem Mercurym (potažmo o Queenech) se dozvíme to nejpodstatnější. Setkáme se se členy jeho rodiny, dotkneme se zaroastriánských tradic, podíváme se na úplný začátek ve skupině Queen, seznámíme se s jeho manželkou Mary (Lucy Boynton), potkáme manažery. Pokud někoho zajímá zákulisí vzniku songů Bohemian Rhapsody nebo We will rock you, taky se svým způsobem dočká. Ve zkratce obletíme svět na turné, budeme u pauzy, během které šel za penězi na sólovou dráhu k CBS Records, zavítáme na farmu Rockfield, na drsnou tiskovku, ale i na pochybné večírky. Nebudeme ušetřeni ostřejších hádek i následného smíření. HIV a AIDS se tvůrci věnují pouze okrajově, nicméně pokaždé sugestivně.

Bohemian Rhapsody
je dobrá filmová pocta, zakončená koncertem Live Aid v roce 1985, což byl asi doopravdy vrchol, jakého skupina dosáhla. Vzhledem k tomu, že šlo o dobrou věc a že vystoupení sledovaly možná stovky milionů lidí. Zároveň se naplno ukáže, že Mercury byl nefalšovaný frontman, který vnášel obrovskou energii do toho, co ho bavilo nejvíce. Tedy do hudby. A měl svůj osobitý, byť zároveň dosti kontroverzní styl. Samozřejmě se nevyhnul výstřelkům, ale to platí pro různé rockové zpěváky. Takže z tohoto pohledu dobré. Není mně však docela jasné, proč zrovna tento film je nejen u nás tím nejnavštěvovanějším? Proč jím není nějaká Marvelovka nebo jednoduchá komedie? A když už to musel být počin o hudební skupině, proč projekty typu Mamma Mia! Here we go again (ABBA) či Yesterday (Beatles) nebyly ani z poloviny tolik úspěšné? Znám osoby, které Bohemian Rhapsody viděly více než pětkrát nebo dokonce i desetkrát! Znám osoby, které na něj vyrazily, ač předtím byly v kině naposledy na Titaniku! Není to špatný film (i proto, že připomněl muzikální bijáky Love song a díky Lucy Boynton také Sing Street), ale že by byl vyloženě výjimečný, tak to rozhodně ne.

FOTO: CinemArt
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Lady Snowblood

V závěru roku 1973, konkrétně 1. prosince, si doma v Japonsku odbyl premiéru tento pozoruhodný počin, jaký... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení